Europoslanci odhlasovali směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), která má za cíl snižování jejich emise a energetickou spotřebu. Vzápětí se ve veřejném prostoru objevila mylná informace, že tím EU zakázala využívání plynových kotlů po roce 2040. Plynové kotle bude možné pro vytápění dál využívat, a to jak v nových, tak ve starších budovách.
Technologie, využívající tzv. obnovitelné plyny, zústanou i po roce 2040 jedním z uznaných zdrojů energie pro vytápění. Nástupcem zemního plynu budou nízkoemisní a obnovitelné plyny, jako jsou biometan a vodík, na jejichž rozvoj se plynárenství intenzivně připravuje.
„Zákaz používání fosilních paliv ve vytápění budov nejpozději od roku 2040 byl ve finální verzi směrnice ze strany členských států odmítnut a v textu schválené směrnice takový zákaz není uveden,“ zdůrazňuje Josef Kotrba, ředitel Českého plynárenského svazu.
V příloze směrnice je ustanovení, které má sloužit jako vodítko při přípravě a aktualizaci vnitrostátních plánů pro renovace budov. Takové plány by měly členské státy teprve přijmout a realizovat. Rok 2040 se v této příloze objevuje pouze jako orientační datum pro cílení opatření na náhradu fosilního plynu ve vytápění. Toto datum odpovídá i plánům plynárenských společností na přechod k nízkoemisním plynům, jako jsou biometan a vodík.
„Přesná podoba realizace těchto opatření bude vždy záležet na konkrétních podmínkách jednotlivých členských států. V podmínkách České republiky se bez plynu neobejdeme. Nutný výkon pro vytápění v Česku představuje ročně 25 GW. Bez stabilního zdroje ve formě plynu, který se dá dobře skladovat a je k dispozici po celý rok, to zkrátka u nás nepůjde,“ doplnil Josef Kotrba.
Aktualizovaná definice budovy s nulovými emisemi umožňuje využívat pro vytápění i bezemisní plyny, kterými jsou například biometan a vodík. Energie ve formě plynu zůstane dál nedílnou součástí energetického mixu nejen České republiky.
Směrnice navíc v ustanoveních o zdrojích primární energie pro budovy s nulovými emisemi připouští, že „pokud není technicky či ekonomicky proveditelné splnit požadavky stanovené v tomto odstavci, může být celková roční spotřeba primární energie pokryta i jinou energií ze sítě, která splňuje kritéria stanovená na vnitrostátní úrovni“.
„Toto ustanovení tak připouští dokonce i využití zemního plynu jak pro nové, tak hlavně rekonstruované budovy i po roce 2040. Naším cílem je ovšem zajistit tuto energii ve formě obnovitelných plynů,“ zdůrazňuje Josef Kotrba.
S ohledem na směrnicí schválené ukončení dotací na kotle na fosilní paliva od roku 2025 je proto důležité začít s intenzivnější podporou kotlů na obnovitelné plyny, které se mohou stát důležitou součástí podpory pro dekarbonizaci vytápění.
„Toto opatření zmínilo při projednávání Směrnice v Radě EU například Německo, které plánuje podporu kotlů připravených na vodík i po roce 2025. Na potřebu realizovat podobná opatření i v České republice apelujeme i my,“ uzavírá ředitel Českého plynárenského svazu Josef Kotrba.
Podobné dezinterpretace panují i okolo návrhu Evropské komise ke zvýšení energetické účinnosti zařízení pro vytápění. Kromě toho, že jde o návrh, který se stále diskutuje, ani ten nevylučuje do budoucna používání plynových kotlů.
Zákaz, který začne skutečně platit už v letošním roce, se týká kotlů 1. a 2. emisní třídy na tuhá paliva. Právě přechod na spolehlivý a bezpečný plynový kotel je pro domácnosti, které za staré kotle hledají náhradu, finančně i technicky dobře dostupným řešením. Distributoři plynu jsou připraveni tyto nové odběratele ke svým sítím připojovat.
JiT (Zdroj: ČPS)
Spolehlivý a bezpečný plynový kotel je vodný i jako náhrada za již nevyhovující kotle na tuhá paliva. Foto archiv/Dřevostavitel
