Sdílení elektřiny v bytových domech: Kdy se vyplatí a na co si dát pozor

Sdílení elektřiny v bytových domech může přinášet úspory, energetickou soběstačnost a efektivnější využití obnovitelných zdrojů. Klíčové je správně nastavit dohodu o přerozdělení vyrobené elektřiny mezi účastníky sdílení, transparentně rozdělit náklady a výnosy a zajistit technickou připravenost domu. Více to ve komentáři rozvádí Václav Skoblík, obchodní ředitel společnosti UCED.

Dobře nastavený systém může snížit náklady na energie pro všechny zapojené domácnosti. Je však důležité zohlednit i dopady na stávající smlouvy na dodávku či výkup elektřiny – ty mohou pozbýt platnosti, a obchodník tak může upravit cenu elektřiny nebo výši plateb. To je pochopitelné, protože sdílení mění charakter odběru i dodávky do sítě. Každému rozhodnutí o vstupu do sdílení by proto měla předcházet důkladná analýza všech výhod i nevýhod.

V západoevropských zemích je komunitní energetika již dobře etablovaným modelem, kde slouží jako ukázka úspěšné realizace bioenergetické vesnice. K produkci elektřiny a tepla využívají bioplynové stanice a fotovoltaické panely, čímž dosahují energetické soběstačnosti a nezávislosti na vnějších dodavatelích. Podívejme se podrobněji na sdílení elektřiny.

Co sdílení elektřiny v bytových domech obnáší

• Technická příprava: Pokud se jedná o sluneční energii, prvním bodem je instalace fotovoltaické elektrárny (FVE) je prvním krokem. Vyžaduje posouzení technického stavu střechy a kapacity připojení. Po instalaci je nutné zajistit výměnu elektroměrů za chytré elektroměry s průběhovým měřením, které umožní přesný monitoring výroby a spotřeby.
• Legislativní rámec: Od 1. ledna 2023 je v Česku možné sdílet elektřinu v rámci jednoho objektu, což se týká například bytových domů s jednou přípojkou. Pravidla upravuje vyhláška č. 408/2015 Sb. Komunitní energetika se navíc rozšiřuje i na sousedící objekty přes veřejnou distribuční síť.
• Organizační aspekty: Klíčová je shoda mezi obyvateli ohledně financování, rozdělení elektřiny (tzv. alokační klíč) a správy systému. Doporučuje se formální dohoda či smlouva mezi účastníky, která předejde budoucím sporům.

Kdy je sdílení elektřiny vhodné

• Vysoká spotřeba společných prostor: Pokud má dům vysoké náklady na osvětlení chodeb, provoz výtahů nebo jiné společné technologie, může být sdílení výhodné.
• Zájem a spolupráce obyvatel: Úspěch projektu závisí na ochotě obyvatel zapojit se a podílet se na investici i správě systému.
• Vhodné technické podmínky: Střecha musí být vhodná pro instalaci solárních panelů – je nutné zhodnotit orientaci, nosnost a stínění.

Výhody sdílení elektřiny

• Snížení nákladů na energie: Efektivní využití vlastní vyrobené elektřiny snižuje účty za elektřinu.
• Energetická soběstačnost: Výroba vlastní elektřiny zvyšuje nezávislost na externích dodavatelích a chrání před výkyvy cen.
• Ekologický přínos: Přechod na obnovitelné zdroje snižuje uhlíkovou stopu a přispívá k udržitelnosti.
• Motivace k úsporám: Sledování spotřeby motivuje k efektivnímu využívání elektřiny a energetickým úsporám.

Nevýhody a rizika sdílení

• Nerovnoměrné rozdělení výhod: Nastavení alokačního klíče je složité. Byty s vyšší spotřebou mohou získat větší výhody než ty s nízkou spotřebou, ačkoliv investice bývá společná.
• Nízký přínos pro domácnosti s malou spotřebou: Zákazníci s minimální spotřebou nemusí zaznamenat výrazné úspory.
• Problémy s přebytky: Elektřina vyrobená během dne, když jsou obyvatelé mimo domov, se obtížně spotřebovává a její prodej do sítě je ztrátový – přebytky se vykupují za nízké nebo záporné ceny, zejména v létě.
• Vysoké investiční náklady: Pořizovací náklady na FVE a akumulační systémy jsou stále vysoké. Bateriová úložiště, která by pomohla využít přebytky, mají dlouhou návratnost.
• Změna smluvních podmínek: Sdílení elektřiny může vést ke změnám v dodavatelských smlouvách, které se mohou promítnout do vyšších cen za zbývající nakupovanou elektřinu.
• Stabilita distribuční sítě: Komunitní energetika nezaručuje vyšší stabilitu sítě. Distribuční soustava musí být stále připravena pokrýt celkovou spotřebu i při výpadku lokálních zdrojů.
• Hodinová struktura spotřeby: Fotovoltaika vyrábí energii v hodinách, kdy je elektřina levná. Obyvatelé ale často odebírají elektřinu v dražších večerních hodinách, což může navýšit průměrnou nákupní cenu.

Komunitní energetika v kontextu

Komunitní energetika má své kořeny již v 70. letech, kdy první projekty vznikaly v Německu, Dánsku a Švédsku. V těchto zemích se model postupně profesionalizoval a rozšířil i na malé obce a městské čtvrti. Typickým příkladem jsou bioenergetické vesnice, které využívají bioplynové stanice a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Tyto vesnice jsou energeticky soběstačné a síť využívají pouze pro prodej přebytků nebo krytí výpadků.

V České republice se rozvoj komunitní energetiky potýká s řadou překážek. Mezi hlavní patří nedostatečná infrastruktura, pomalá legislativní příprava a neochota obyvatel k zakládání energetických družstev. Přesto se očekává, že s příchodem dotačních programů a větší informovaností veřejnosti zájem poroste.

A jaká jsou základní doporučení? Před rozhodnutím o zapojení do komunitní energetiky je nezbytné provést důkladnou ekonomickou analýzu. Důležité je také promyslet varianty akumulace a správné nastavení smluvních vztahů tak, aby byl projekt i dlouhodobě udržitelný.*

JiT (Zdroj: Creditas)

Fotovoltaika vyžaduje posouzení technického stavu střechy a kapacity připojení. Foto archiv/Krel central