Využití energie vody k výrobě elektřiny je logicky podmíněno dostatečným průtokem v korytech řek. Průtok je do značné míry závislý na celkových hydrogeologických poměrech v krajině. A zde zase záleží hlavně na stavu lesů a zemědělské půdy. Nejen vodohospodáři a ekologové však varují, že zejména naše zemědělská půda na tom s vodní zásobou není dobře. Jak to vidí sami zemědělci? A co s tím chtějí a mohou udělat?
Výtah z článku, který vyjde v časopise Energie 21 č. 2/2020.
Sucho trápí i naše zemědělce stále častěji. V posledních desetiletích ročníky s nedostatkem vláhy převládají. Dvě předešlé sezóny přinesly našim pěstitelům horší výnosy i kvalitu. Zemědělci by měli suchým podmínkám přizpůsobovat výběr plodin, odrůd a technologie pěstování. Především na vliv sucha na krajinu z pohledu rozvoje zemědělství se zaměřili přednášející na semináři uspořádaném na půdě Úřadu Agrární komory České republiky v Praze.
Průměrná roční teplota má na území ČR stoupající tendenci, což má souvislost s globálním oteplováním planety. Změna klimatu představuje trvalý stav, kterému je potřeba se přizpůsobit. Další oteplování se předpokládá i v následujících letech. Změny klimatu na našem území lze sledovat na internetových stránkách www.klimatickazmena.cz.
Zemědělství sice také změnu klimatu ovlivňuje, ale ne tak výrazně, jak se mnohdy uvádí. Způsob hospodaření určitě má vliv na stav půdy a zadržování vody v krajině, ale jen do určité míry. Více než zemědělská činnost má vliv na oteplování zastavěnost. V současnosti dosahuje zastavění půdy v ČR jedenácti procent. Každý den se na našem území zastaví asi deset hektarů.
Předpokládá se další oteplování v ČR i následujících letech. Předpovědní modely se však různí. Srážky se na rozdíl od teploty nezmění, ale budou mít jiné rozložení. Problém nastane při oteplení v zimě, kdy místo sněhu bude jen pršet. Voda z deště se na rozdíl od sněhu nezadrží v krajině.
Proti suchu mohou zemědělci bojovat různými způsoby. Pěstitelé si mohou zvolit odolnějších plodiny i odrůdy. Nemalý význam má zpracování půdy a ošetřování plodin. Obecně nedostatku vláhy lépe odolávají ozimé plodiny než jarní, protože mají vyvinutější kořeny. Odolnější jsou C4 plodiny kukuřice a čirok, které lépe využívají vodu. Pěstitel by měl vždy posuzovat celý osevní postup.
Jednu z možností představuje šlechtění rostlin na odolnost proti suchu. To ale není nijak jednoduché. Suchá období přicházejí pokaždé v jinou dobu. Univerzální odrůdu odolnou ke všem typům sucha vyšlechtit nelze.
O suchu se můžeme více dozvědět na webu www.intersucho.cz. Program nabízí monitoring sucha i předpovědi. Do monitorování sucha na území ČR se může zapojit každý.*
Ing. Hana Honsová. Ph.D.
Vodní elektrárny trpí suchem stejně, jako řeky a krajina. Foto Ludvík Hradílek (Aktuálně.cz)
Způsob hospodaření ovlivňuje vodu v krajině jen do určité míry. Foto archiv/Hanácké noviny
Jedním z adaptačních opatření je výběr plodin i odrůd. Foto Hana Honsová
