Podíl veškeré energie spotřebované v budovách napříč Evropskou unií aktuálně činí 40 %. Budovy jsou tradičně velkým zdrojem emisí skleníkových plynů. Inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie však znamenají, že budovy mohou být díky nim mnohem energeticky účinnější, což z nich činí klíčový prvek v přechodu na novou energetiku. Není proto překvapením, že určování nadcházejících trendů v sektoru budov je žhavým tématem.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21.
Rok 2023 zdaleka nebyl stabilní, světovou energetickou krizi zhoršilo extrémní počasí a i nadále vysoké ceny ropy. Napětí a konflikty v Evropě a na Blízkém východě mezitím vyvolaly obavy z globální recese a dodaly podnět k přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, který je znám jako elektrifikace. Navzdory nové výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo – a stále je – výsledkem přetížení vnitrostátních sítí, protože celková poptávka po elektřině roste.
Při pohledu do roku 2024 se očekává, že se mnohé z těchto trendů posunou ve vývoji kupředu: snaha o udržitelnost, energetickou bezpečnost a úspory nákladů zůstává klíčem k inovacím v sektoru budov. Jak by však měli majitelé komerčních a obytných budov reagovat na rostoucí ceny veškerého zboží a komodit?
V Evropské unii se z obnovitelných zdrojů vyrábí jen něco málo přes 20 % veškeré energie, což je mnohem méně než cíl 42,5 % stanovený pro rok 2030. Legislativní programy EU pro dosažení nulové spotřeby energie (Net Zero), jako jsou Fit-for-55 a REPowerEU, urychlily potřebu vyšší uhlíkové účinnosti budov a domů. Solární panely budou povinné pro všechny nové budovy v Evropské unii od roku 2028 a pro vhodné stávající budovy od roku 2032, přičemž instalace pro tyto účely budou zahájeny od roku 2027.
Podniky budou stále častěji potřebovat vlastní výrobu energie z obnovitelných zdrojů v místě svého působení, aby dosáhly cílů dekarbonizace, vládních cílů a také aby doplnily dodávky energie. Pouhá instalace solárních panelů však k boji s energetickou krizí a k přípravě na dekarbonizovanou budoucnost stačit nebude. Zavedení systémů řízení spotřeby energie v budovách a bateriových systémů skladování energie (BESS) výrazně zvýší přínosy obnovitelných zdrojů, neboť vyrobená energie bude využita v optimálním čase, nikoli pouze v době výroby. V roce 2023 jsme již zaznamenali zvýšené využívání BESS a předpokládá se, že toto využívání bude i nadále růst, zejména s blížícím se termínem dosažení cílů Fit-for-55 do roku 2030.
Podle zjištění různých průzkumů až 75 % budov v Evropské unii plýtvá energií, starší budovy jsou méně účinné a více než 220 milionů budov v Evropě bylo postaveno před rokem 2001. Renovace bude určujícím tématem v sektoru evropských budov i v roce 2024. Zlepšování izolací budov a systémů vytápění bude i nadále stejně důležité jako investice do technologií, jako je výroba energie z obnovitelných zdrojů a software pro řízení spotřeby energie.
Renovace a modernizace jsou sice rozhodujícím faktorem v energetickém přechodu, ale neobejdou se bez problémů. V době, kdy zavádíme moderní technologie, chybí kvalifikovaná pracovní síla potřebná k jejich instalaci. Odhaduje se, že jen pro potřeby programu solární energetiky je třeba rekvalifikovat 1 milion lidí, přičemž poptávka po pracovní síle je vychýlena směrem k fyzicky náročným profesím, jako jsou instalatéři fotovoltaických elektráren. Od prosince 2023 Evropská unie revidovala směrnici o energetické náročnosti budov, která členským státům ukládá povinnost vytvořit národní plány renovace budov, které odstraní současné překážky dekarbonizace, jako je financování, školení a zajištění kvalifikovaných pracovníků.*
JiT (Zdroj: Eaton)
Solární panely budou v EU povinné pro všechny nové budovy od roku 2028 a pro architektonicky vhodné stávající budovy od roku 2032. Foto archiv/Město Brno
