Již několik let slýcháme, že vhodné lokality pro výstavbu malých vodních elektráren (MVE) jsou v Česku již vyčerpány, a proto s dalším rozvojem těchto výroben elektřiny se již mnoho nepočítá. Překážek pro další rozvoj MVE v ČR je však více.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2016.
Jakákoliv právní norma by měla být co nejjednodušší a srozumitelná. U nás jsou však právní předpisy komplikované, mnohdy s několika možnými výklady. A právě přehršel právních norem a značná kvanta nejrůznějších úředníků jsou hlavními faktory obtížnosti dalšího rozvoje, mimo jiné, i vodní energetiky.
Mezi hlavní překážky další výstavby MVE je přístup ministerstva zemědělství, které jako zakladatel státních podniků Povodí nečinně přihlíží, spíše však samo aktivně působí, k blokování dosud ještě vhodných lokalit pro výstavbu MVE. Podle některých vyjádření jich je 60, jiní tvrdí, že i více.
Dalším problémem je možnost připojení a vyvedení výkonu do sítě. Přestože jak energetický zákon, tak zákon o podporovaných zdrojích mají ustanovení o právu připojení a povinnosti výrobnu využívající obnovitelný zdroj energie připojit, je to pouhá proklamace, neboť téměř po celé republice činí nepřekonatelný problém připojit i několik málo kilowat.
Překážkou je také neznalost předpisů, či mnohdy spíše zneužívání postavení úředníků. Čím dál větší počet zájemců o výstavbu malé vodní elektrárny se potýká s úředním šimlem, úřední šikanou a zneužíváním pravomoci úřední osoby.
Jeden z největších problémů je v postavení státních podniků Povodí. Jde o ekonomický subjekt, nikoliv o správní orgán, ale bez jeho vyjádření žádný vodoprávní úřad nic neudělá. Tedy veškerá vodoprávní řízení stojí a padají s vyjádřením Povodí.
Ministerstvo životního prostředí předložilo návrh, kterým řeší odpadové a podzemní vody. V rámci mezirezortního připomínkového řízení se ale na ministerstvu zemědělství zrodily pozměňovací návrhy, které zcela nově otevírají další ustanovení vodního zákona a přidávají zcela nová ustanovení zásadního charakteru. Předně jde o náhrady za strpění vodního díla podle § 50 a 59a, a o absenci náhrady za údržbu vodního díla u vodních elektráren s instalovaným výkonem do 10 MW (podle § 57).
Zatím máme určitou představu, jak se připravuje návrh vládního nařízení ke stanovování minimálních zůstatkových průtoků. Obávám se realizace tohoto návrhu v praxi, neboť jak jej zatím známe, je velice komplikovaný pro realizaci pro ten který konkrétní vodní tok, resp. jeho část. Rovněž se má MZP dělit podle ročního období a výskytu vodních živočichů.
Vládní nařízení, které by mělo být přijato zřejmě v průběhu letošního roku, by se mělo sice vztahovat pouze na nově instalované malé vodní elektrárny, ale máme zde ustanovení § 12 vodního zákona a nově schvalované Plány povodí a Dílčí plány povodí.*
Autor článku: JUDr. Jiří Vrba, předseda Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů
