Decentralizované zdroje, zejména obnovitelné, se postupně spojují, a to díky moderním informačním a komunikačním technologiím. Vzniká koncept Smart Grids, neboli chytrých sítí. První část v minulém čísle byla věnována aktuálnímu stavu a implementaci chytrých sítí v České republice, druhá část se zabývá pozicí a rolí běžného uživatele.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2020.
V současném pojetí elektroenergetiky je spotřebitel (resp. zákazník) vnímám jako pasivní článek na konci pomyslného řetězce celé elektroenergetické soustavy. V konceptu smart grids je ale spotřebiteli přisuzována mnohem aktivnější role. To má zpětně vliv i na jeho chování.
V rámci snahy o decentralizaci produkce elektřiny je v novele směrnice č. 2009/72/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, zaveden pojem aktivní spotřebitel (active customer), kterým se rozumí spotřebitel nebo skupina společně jednajících spotřebitelů, kteří spotřebovávají, akumulují nebo prodávají elektřinu vyrobenou v jejich prostorách. Předpokladem pro zařazení výrobce jako aktivního spotřebitele je to, že výroba elektřiny není jeho hlavní podnikatelská nebo jiná profesionální činnost.
Specifickou podkategorií aktivního spotřebitele (zákazníka) je tzv. prosumer neboli samospotřebitel. Prosumer (termín vznikl spojením dvou anglických slov producer – výrobce a consumer – spotřebitel) je výrobce, který vyrábí elektřinu pro vlastní spotřebu a který bude nově moci prodávat přebytky jím vyrobené elektřiny do sítě.
Další pojem je prosumage. Jde o spojení slov producer - consumer - storage (úložiště energie), které znamená doplnění spotřeby nejen o výrobu, ale i možnost ukládání energie, což by se mohlo stát významným prvkem pro řízení distribučních sítí.
Pokud chceme smart grids efektivně provozovat, je jedním z důležitých a neopominutelných aspektů tzv. demand side management (DSM), neboli řízení na straně poptávky. DSM lze definovat jako zavedení naplánovaných opatření, která by měla ovlivnit spotřebu elektřiny na straně spotřebitele jak z hlediska velikosti, tak i času.
V současné době si odběratelé elektrické energie mohou sjednat buď jednotarifní nebo dvoutarifní systém. S plánovaným zavedením smart grids bude muset dojít i k změně stávajícího tarifního systému. V úvahu přichází tři typy tarifů:
-Vícetarifní systém – elektrická energie bude ohodnocena v závislosti na čase spotřeby ve více cenových hladinách, jedná se de facto o obdobu dvoutarifního systému, který je rozšířen o více cenových hladin
- Tarify s blokací – cena elektrické energie je do jejího určitého odebraného množství oceněna nižší cenou než po jeho překročení.
- Flexibilní (dynamický) tarif – flexibilita tarifu spočívá ve změně ceny dodávané elektřiny v půlhodinových intervalech, kdy se cena silové elektřiny odvíjí od výše ceny na velkoobchodním trhu. Aktuální cenu může zákazník sledovat sám v uživatelské aplikaci.
Návrh nové tarifní struktury je běh na dlouhou trať a jeho vývoj musí reflektovat požadavky provozovatelů chytrých sítí, a to i s ohledem na chování domácností (odběratelů).
Blanka Kučerková, Michaela Makešová, Fakulta elektrotechnická, ČVUT Praha
Obrázky:
Podmínkou efektivního provozu smart grids je systém řízení na straně poptávky (DSM). Foto archiv/Sintef
Možnost odloženého startu mohou mít například i „chytrá“ pračka a sušička. Foto archiv/PěknéBydlení
