Teze, že nejlevnější je ta energie, která není spotřebována, je celkem známá a často používaná. Jenže prosazení úsporných opatření je kupodivu obtížné, a to nejen u spotřebitelů. Také pro dodavatele energií a technologií to zřejmě (a možná logicky) není hlavní priorita. Přitom možnosti úspor například elektřiny v domácnostech jsou nebývalé.
Elektřinu lze v domácnostech celosvětově uspořit snížením ztrát v hlavních rozvodech, v domácích spotřebičích a ve zdrojích světla. A to jen lepším využitím fyzikálních zákonů.
Snadno realizovatelnou cestou je využití trojfázového rozvodu i v rozvodech v domácnostech, tedy prodloužení tohoto rozvodu od elektroměrů na chodbě o pár metrů až do obytných místností. Celkové ztráty teplem při využití navrhovaných rozvodů lze tak snížit zhruba o polovinu. Souhrnné úspory elektrické energie všude na naší zeměkouli, kde se používá v domácnostech elektřina (a dvojnásobně to pak to platí o severní Americe s tamními rozvody o napětí pouhých 110 V) lze tak s velkou dávkou jistoty odhadovat minimálně v řádu 100 000 GWh elektrické energie. A 70% úspory mědi na tyto rozvody, jejíž výroba je obzvláště energeticky náročná, jsou ještě dalším bonusem navíc.
Ztráty v přívodu od zásuvky ke spotřebiči lze snížit využitím vyššího fázového napětí, tedy trojfázového přívodu (viz výše), k čemuž ale je nutná trojfázová zásuvka. Celkové ztráty teplem při využití navrhovaných třífázových přívodů ke spotřebičům a možnosti zvýšení jejich příkonu až na trojnásobek současných možností lze tak snížit jen v naší republice (jen při úspoře 0,2 kWh/praní 200 x ročně při 2,5 mil. praček, o ostatních spotřebičích nemluvě) zhruba o 100 GWh ročně (peněžně vyjádřeno může jít o úspory v řádu stovek milionů Kč), ve světě pak může jít o úspory v řádu 10 000 GWh.
Účinnost žárovek je obecně velmi nízká – kolem pouhých 8 %. Lze ji sice zvýšit tím, že vlákno žárovky přežhavíme, ale jen na úkor životnosti, která pak rapidně klesá. A právě tento fakt lze s výhodou využít pro docílení výrazných úspor energií i při osvětlování.
Stačí mírně zvýšit napětí (a nebo ještě lépe použít stále ještě běžně prodávanou žárovku na napětí 220 V do stávajících rozvodů s 240 V) a účinnost této žárovky se ihned zvýší o asi 20%, takže je možné použít slabší žárovku (např. místo 75 W stačí jen 60 W) a ušetřit tak elektrickou energii při stejném množství vyprodukovaného světla! Na druhé straně sice tím současně dojde ke snížení její životnosti na třetinu, tedy z 1000 hodin na 330 hodin, takže tyto žárovky bude třeba častěji vyměňovat, ale finančně úspory 15 W po dobu 1000 hodin nám vydají na 15 kWh, tedy v penězích přes 50 Kč, což nám bohatě pokryje nákup dvou dalších žárovek v ceně kolem 20 Kč/2ks a ještě nám 30 Kč zbude. Úspory elektrické energie z tohoto opatření všude ve světě lze odhadovat minimálně v řádu 100 000 GWh..
Souhrnné úspory ze všech výše uvedených tří opatření na úsporu elektrické energie v domácnostech lze s velkou dávkou jistoty uvažovat minimálně v řádech 100 000 GWh elektrické energie ročně (a u výrobců elektřiny ještě o pár desítek procent více o ztráty v transformovnách a ve vysokonapěťových rozvodech, které by tak nevznikly), což v penězích odpovídá při průměrné ceně elektrické energie pro domácnosti v Evropě 0,15 €/kWh řádově desítkám miliard € ročně. Výkonově tyto úspory odpovídají desítkám či spíše stovkám klasických 200 MW elektráren, které bychom mohli tak úplně zavřít, čímž by došlo nejen k obrovským úsporám fosilních či jaderných paliv a ke zlepšení čistoty ovzduší, ale především i k rapidnímu snížení emisí CO2 a tím ke snížení skleníkového efektu a s ním spojenému nebezpečnému oteplování naší planety.
Celý článek je uveřejněn v čísle 2/10 časopisu Energie 21.