Fakt, že do Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) byly zařazeny budovy i pozemní a lodní doprava, je podle Teplárenského sdružení ČR jediná změna systému, která má logiku a lze ji považovat za pozitivní. „Pro stabilitu podnikatelského prostředí by však bylo výhodnějším nástrojem zavedení uhlíkové daně,“ říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.
Na společné uhlíkové dani se však státy EU nejsou schopny dohodnout, jelikož by musela být schválena jednomyslně. „EU ETS je nástroj, který nevyžaduje jednomyslnost členských zemí, proto jde EU touto cestou, byť cena za to je obrovská. Náklady jsou extrémní a nepředvídatelná cena povolenky podkopává motivaci k investicím, zatímco daň by byla jasně dlouhodobě daná a stabilní včetně případného růstového trendu,“ upřesňuje Martin Hájek.
V rámci právě skončeného předsednictví České republiky v Evropské unii je nutné poznamenat, že Ministerstvo životního prostředí udělalo pro obor teplárenství maximum možného. „Je na místě vyzdvihnout jejich profesionální práci. V prosinci se nezdálo, že by jednání o EU ETS mohla být za českého předsednictví dokončena, a opak je pravdou. Navíc se podařilo prosadit maximum možného – švédské předsednictví by mělo pro nás méně výhodné priority,“ chválí práci zástupů státu Martin Hájek.
V oblasti klíčového EU ETS 2 se podařilo zařadit do systému i malé zdroje a domácnosti, a to od roku 2027. „Ministerstvu se zdařilo eliminovat iniciativu Evropského parlamentu vynechat ze systému emisního obchodování domácnosti, což by vedlo ke stejné diskriminaci malých tepláren, jaká se dnes uplatňuje na ty velké,“ připomíná Martin Hájek. A dodává: „Zařazením malých zdrojů do systému a vhodnou úpravou pravidel došlo alespoň k částečnému narovnání podmínek na trhu. Ty jsou v tuto chvíli neúnosné.“
Dalším velkým úkolem pro naše teplárny je snižování emisí skleníkových plynů, které se v sektoru i po mnoha náročných technických a organizačních opatření v posledních deset až patnáct let stále drží přibližně na stejných hodnotách. „ČR však bude muset do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů ze sektorů mimo EU ETS o 26 procent, což bude velmi náročné a opatření budou bolestivá. Z našeho pohledu bude potřeba prioritně vyřešit skládkování, kde vypouštíme obrovské množství metanu do ovzduší. Budeme se také muset zbavit uhlí v oblasti maloodběratelů a zavést řadu tvrdých a pro občany bolestivých opatření,“ upozorňuje Hájek.
Dalším z klíčových témat pro obor je Modernizační fond, který je rozhodujícím zdrojem financí pro transformaci teplárenství. Aktuálně došlo k výraznému navýšení počtu povolenek, zároveň budou moci z fondu čerpat prostředky i Řecko, Portugalsko a Slovinsko. „Lze předpokládat, že do fondu celkově přiteče více peněz, jelikož cena povolenek bude stále růst – zda jich však získá více i Česká republika, je otázkou,“ říká Martin Hájek.
Nové změny a výzvy v oblasti teplárenství budou i jedním z témat konference Dny teplárenství a energetiky 2023, která se uskuteční koncem dubna v Olomouci. Více informací na www.dnytepen.cz.
(Zdroj: TSČR)*
Foto archiv/Příbram.cz a TSČR
