V České republice je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel. Především menší teplárny převážně na uhlí však v budoucnu již nedokáží plnit přísné emisní limity. Významnou pomocí při dekarbonizaci může být přechod z uhlí na zemní plyn. Akutní hrozba růstu cen za teplo, většího znečištění ovzduší ve městech a rozpadu teplárenské soustavy tak přivedla k jednacímu stolu Teplárenské sdružení ČR a Český plynárenský svaz. S cílem podpořit modernizaci tepláren podepsali zástupci těchto organizací memorandum o spolupráci na dekarbonizaci teplárenství.
Zatímco nyní využívají teplárny v České republice k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 % tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. Modernizace teplárenských soustav by měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace přispět v budoucnosti mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.
„Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni. Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let,“ uvedl Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR (TSČR).
„Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků České republiky neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,“ řekl Martin Slabý, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS) a doplnil: „Naším prvním společným úkolem bude zmapovat očekávané požadavky na plynárenskou infrastrukturu. Musíme připravit její adekvátní rozvoj, abychom v maximální možné míře včas předešli případným úzkým místům.“
Do zvyšování energetické účinnosti soustav zásobování teplem a nových technologií jsou připraveny plynárenské i teplárenské společnosti investovat miliardy korun. Jejich přínosem bude zajištění jak ekonomicky dostupných a nízkoemisních dodávek tepla a teplé vody, tak větší flexibility elektrizační soustavy v případě výkyvů obnovitelných zdrojů. S moderními teplárnami počítají také všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci. Zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace by tak i podle Ministerstva průmyslu a obchodu měly patřit mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky.
S cílem podpořit modernizaci tepláren a přispět k záchraně teplárenské soustavy v Česku podepsali zástupci Teplárenského sdružení ČR a Českého plynárenského svazu Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství. Signatáři v něm také prohlašují, že záchrana soustav zásobování teplem bude možná jen s proaktivní podporou státní správy a regulace. Ta musí zahrnovat zejména:
Red (Zdroje: ČPS a TSČR)
Obrázek:
Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR (vlevo) a Martin Slabý, předseda Rady Českého plynárenského svazu podepsali memorandum o spolupráci. Foto archiv/ČPS*
