Stejně jako v prvním čtvrtletí i ve druhém čtvrtletí 2022 poklesla spotřeba plynu, zejména díky úsporám domácností, ale i díky menší výrobě v počeradské paroplynové elektrárně. Klesá i spotřeba elektřiny. Dramaticky naopak roste poptávka po energeticky úsporných projektech ze strany firem i veřejné správy.
Spotřeba plynu v Česku ve druhém čtvrtletí po očištění o vliv počasí meziročně poklesla o 15 procent. Citelný pokles byl zaznamenán v dubnu a také červnu a to vždy o více než 17 %.
Od začátku roku tedy pozorujeme pokles spotřeby plynu o skoro 12 %. „Vliv na úspory určitě mělo příznivé počasí, které dovolilo ukončit dříve topnou sezónu. Další významné faktory jsou ale globální, zejména ceny komodit a válka na Ukrajině,“ vysvětluje Kamil Rajdl, analytik společnosti Amper Meteo.
Významně čísla ovlivnila také výroba elektrické energie v paroplynové elektrárně Počerady. V červnu vyráběla meziročně méně a úspory jsou z 20 % způsobeny právě touto elektrárnou. Naopak v květnu vyráběla tato elektrárna meziročně více, což je důvod, proč v květnu byly celkové úspory menší než například v červnu.
Firmy i instituce tak nyní ve velkém začínají investovat do energetických úspor. „V posledních měsících sledujeme opravdu dramatický nárůst poptávky po energeticky úsporných projektech ve veřejné i soukromé sféře. Jde například o požadavky na instalace střešních fotovoltaických panelů, ale také další komplexní úsporná opatření vedoucí ke snížené energetické náročnosti, zvýšení účinnosti i energetické soběstačnosti klientů. Ty jsou díky vysokým cenám energií v současné době často návratné již v nižších jednotkách let,“ uvádí Radek Vrána, generální ředitel společnosti Amper Savings.
Z veřejné sféry můžeme jako čerstvé příklady uvést například město Břeclav nebo Psychiatrickou nemocnici Dobřany, v obou případech jde o komplexní úpravy několika budov, které zajistí významné úspory tepla, elektřiny, plynu i vody.
„Především u podnikových klientů také vidíme zájem o alternativní řešení, která by dokázala ovlivnit závislost na zemním plynu. V současné době tak u mnoha klientů analyzujeme například možnosti využití biomasy či velmi lehkých topných olejů,“ dodává Radek Vrána.
Také u elektřiny je znatelný pokles spotřeby. Po očištění od vlivů počasí je spotřeba za Q2/2022 nižší o 0,32 % než v roce 2021, ale přibližně o 3,4 % nižší než v roce 2019, tedy ještě před vlivem pandemie. V porovnání s prvním kvartálem letošního roku pak poklesla spotřeba o 2,2 %.
Výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren byla meziročně vyšší, a to o 11,7 %. Od začátku roku vyrobily FVE v České republice 1370 GWh, což je o 16 % více než průměr 2015-2019 a meziročně výše dokonce o 24 %.
Naopak meteorologická situace příliš nepřála výrobě z větrných elektráren. Po větrné zimě přišel útlum a výroba meziročně poklesla ve druhém čtvrtletí o 17 %. Od začátku roku vyrobily větrné elektrárny zatím 360 GWh, což to je o 28 % meziročně více i přes tak klidné jaro.
Vodní elektrárny i v Q2/2022 vyráběly meziročně méně elektřiny a to o 19 %. Příčina je v zimě málo bohaté na sníh a také suššímu jaru než tomu bylo vloni. Situace je lepší než v suchých letech 2015-2019, a to o 14 % od začátku roku. Od začátku roku vyrobily vodní elektrárny 924 GWh, což je o zhruba 220 GWh méně než vloni a o 120 GWh než průměr roků 2015-2019.
Od začátku roku obnovitelné zdroje (FVE+VTE+VE) vyrobily 2654 GWh elektřiny, což je o 4,5 % více než vloni. Nejvíce se vyrobilo elektřiny ze slunce. Oproti tomu byla spotřeba elektřiny v České republice v prvním půlroce 36 323 GWh. OZE tedy zatím pokryly teoreticky 7,3 % spotřeby České republiky.*
(Zdroj: Amper Meteo)
Foto archiv/Danfoss
