V záplavě informací o pandemii mnoha obyvatelům Prahy nejspíš uniklo, že výstavba komerčního centra společnosti Penta u Masarykova nádraží v Praze získala od stavebního úřadu na Praze 1 územní rozhodnutí. Společnosti Penta tak zbývá získat od pražského magistrátu stavební povolení a může do jámy vedle nádraží začít „lít beton“, jak říká její šéf Marek Dospiva. Po rozhodnutí stavebního úřadu na Praze 1 to zřejmě bude jen formalita. A v čem je tedy problém?
Pro "běžného" občana to zní možná až neuvěřitelně, ale Magistrát Prahy aktuálně uzavřel s Pentou memorandum, ve kterém se vzdává své pravomoci dbát na dodržování zákonných pravidel výstavby výměnou za drobné ústupky v dalších fázích projektu. Nevládní organizaci Arnika a dalším spolkům zastupujícím zájmy obyvatel Prahy, a to i v rámci nezbytné adaptace města na oteplování, se celý postup pražských úřadů i Penty v této záležitosti nelíbí a hodlají se mu postavit.
Podle veřejně přístupných informací a sdružení Arnika všechno začalo tím, že Penta zažádala o územní rozhodnutí pouhý den po rozpadu původní politické koalice na Praze 1, která projektu oponovala. Stavební úřad zahájil řízení v únoru bez toho, aby informaci zveřejnil na úřední desce, což je běžnou praxí – zveřejňují se tak i ty nejmenší přístavby a vestavby. Název projektu byl navíc investorem změněn oproti verzi, která procházela posuzováním vlivů na životní prostředí (EIA). Asi i díky tomu (a také stanovisku magistrátního odboru) se stavební úřad rozhodl projekt posuzovat znovu, bez návaznosti na původní proces EIA. To vedlo k tomu, že z řízení „vyloučil“ sdružení Arnika i spolky AutoMat a Klub Za starou Prahu, které posouzení v procesu EIA připomínkovaly a měly proto zákonný nárok vstoupit i do územního řízení jako účastníci. Vyloučeni byli i dotčení vlastníci blízkých nemovitostí, kterých se výstavba přímo dotkne. Poslední kapkou pak bylo urychlené vydání územního rozhodnutí, které opět proběhlo v tichosti, aniž by informaci úřad zveřejnil.
Celý proces povolování tohoto megalomanského projektu je (a nejen) podle zmíněných organizací skandální a v rozporu s celou řadou předpisů, ať už to jsou pražské Zásady územního rozvoje, nebo pražská Strategie adaptace na klimatickou změnu. V daném území má vzniknout čistě komerční objekt, který nerespektuje výškovou hladinu okolních budov ani návaznost na Pražskou památkovou rezervaci. Největší tepelný ostrov v metropoli, který oblast představuje, se pak ještě více rozpálí monstrózním projektem, který do oblasti přivede i nové stovky aut denně.
Zástupci Arnika a dalších zúčastněných spolků jsou názoru, že takový postup není v souladu s principy moderní demokratické společnosti a ani nemá co dělat v moderním městě 21. století (což samozřejmě platí pro i pro naše ostatní města a obce). Učinili proto právní a další kroky, aby se Praha skrze tento projekt opět nevrátila do 90. let, kdy výstavba byla doménou netransparentního vyjednávání a politických dohod, často s podezřeními a mnohdy i prokázanou korupcí v pozadí. Podrobnější informace jsou na www.zmenyprahy.cz i na příslušných stránkách sdružení Arnika (https://arnika.org/).
Gro (Zdroj: Arnika)
Obrázek:
Projekt největšího tepelného ostrova v metropoli? Foto archiv/Penta Real Estate
