Stavebnictví má za sebou jeden z nejhorších roků dekády, výhledově kvůli tomu dále zdraží bydlení. Developery svíraly vysoké úrokové sazby, stát zase upřednostnil ozdravování veřejných financí. Vyplývá to z dat ČSÚ.
České stavebnictví loni po dvou letech růstu pokleslo, a to o 2,9 procenta. Jedná se o nejslabší výkon tuzemské stavební výroby od covidového roku 2020. Zároveň jde o třetí nejhorší výsledek uplynulých deseti let. Kromě loňska a zmíněného roku 2020 se stavebnictví v uplynulé dekádě propadlo už jen roku 2016. Poprvé právě od roku 2016 se loni propadlo současně jak pozemní, tak inženýrské stavitelství.
Pozemní stavitelství se potýkalo zejména s dopady vysokých úrokových sazeb, které ochromily investiční aktivitu ve stavebnictví či developmentu, ale také poptávku po nemovitostech, například prostřednictvím zdražení a vysokých sazeb hypoték.
Důraz vlády na konsolidaci veřejných rozpočtů a neochota krajů a obcí investovat více ze svých dlouhodobě budovaných přebytků pak zásadně přispěly k tomu, že se propadlo také inženýrské stavitelství. Loňská slabší aktivita v oblasti výstavby rezidenčních nemovitostí v příštích letech zesílí tlak na růst cen nemovitostí a bydlení obecně, zatímco neochota více investovat do inženýrských projektů zvyšuje vnitřní dluh České republiky.
V letošním roce by mělo dojít k mírnému oživení stavebnictví, jež by mělo přidat 1,5 procenta, a to zejména díky poklesu cen energií, stabilizace v oblasti cen stavebních materiálů a poklesu úrokových sazeb.
/lk/*
