Dva roky starý vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu předpokládá zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny do roku 2040. Ve výrobě tepla předpokládá nárůst o 17 %, což jsou v případě teplárenství obrovské objemy. Zemní plyn přitom má být klíčovým palivem v odchodu tepláren od uhlí. Ruská agrese tyto plány nejspíš zásadně změní. V teplárenství i elektroenergetice však lze zemní plyn nahrazovat obnovitelnými zdroji.
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, k tomu řekl: „Považuji za všestranně výhodné společně usilovat o urychlení procesu zavádění obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí, a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima. Naše komora proto nabídla ministerstvům expertízu ze všech sektorů obnovitelné energetiky.” Z expertízy vyplynulo šest možných rolí OZE v tomto procesu:
- Lepší alternativa pro domácnosti
„Kdo si koupí na vytápění plynový kotel místo tepelného čerpadla, kotle na pelety nebo kachlových kamen, neumí počítat. Naše modelové výpočty pro různé typy domácností to potvrzují,” uvedl Libor Soukup, prezident Cechu kamnářů ČR.
„Pokud si domácnost seniorů do svého staršího domu místo kotle na plyn pořídí tepelné čerpadlo, nebo kotel na pelety se solárním termickým systémem, ušetří ročně v řádu desítek tisíc korun. Porovnáváme celkové náklady na pořízení i provoz,” uvedl Jiří Kalina z Československé společnosti pro sluneční energii.
„Vyškrtnutí plynových kotlů z programů Nová zelená úsporám a Kotlíkové dotace dává nyní ještě větší smysl než dřív. Není důvod dotovat domácnostem budoucí nejistotu,” uvedl Radek Červín, předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel.
„Alternativou k plynu je také centrální vytápění biomasou nebo bioplynem. Tepelná energie z těchto zdrojů je cenově velmi výhodná,” řekl Jan Habart, předseda CZ Biom.
- 2040: třetina elektřiny z větru
Větrné elektrárny pokrývají v současné době zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a čtrnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky.
Pro budoucí rozvoj větrné energetiky je naprosto klíčové sjednocení podmínek pro jejich vhodné umísťování v krajině a zefektivnění povolovacích procesů. Ty v Česku trvají v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Pro srovnání: čtyřletý povolovací proces byl v Německu považován za zbytečně neobratný a byl důvodem zpomalení rozvoje větrných turbín v zemi.
„Roztříštěnost procesů a jejich pomalost odráží dosavadní odtažitý a pasivní přístup státní administrativy,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii. Úkolem pro novou vládu je uvést do praxe ustanovení z nového stavebního zákona a zajistit provázanost národních cílů v OZE do politik jednotlivých krajů. Bude potřeba přiměřeně a efektivně nastavit regulaci i v souvislosti s dalšími veřejnými zájmy v oblasti ochrany přírody a krajiny či ochranným pásmy vojenských radarů a letových koridorů.
- 2030: až deset geotermálních tepláren
Podle expertních výpočtů potenciálu Komory OZE lze do roku 2030 počítat se vznikem10 hlubinných geotermálních zdrojů schopných čerpat zemskou energii z několika kilometrů. „Takový rozvoj bude vyžadovat robustní nástroje, a to jak administrativní, tak finanční,” řekl Jan Šafanda, předseda České geotermální asociace.
V Česku však chybí dostatečně podrobné a aktuální informace o vhodných lokalitách pro výstavbu těchto zdrojů, stejně jako systematická podpora jejich rozvoje, než budou plně konkurenceschopné. Zmapování vhodných lokalit aktuálně dokončuje vědecký tým složený z výzkumníků z České geologické služby, Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Komory obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci s výzkumnou infrastrukturou RINGEN.
Přímou finanční podporu na ověření nových technologií a postupů jímání zemského tepla z velkých hloubek formou pilotních projektů však Česká republika nemá, a to zásadním způsobem brzdí rozvoj tohoto stabilního a široce dostupného zdroje, který bude klíčový zejména pro zásobování teplem a chladem, uvedli zástupci sektoru.
Soustavy centralizovaného zásobování teplem mohou přitom velmi efektivně fungovat i s mělkými geotermálními zdroji (první stovky metrů) v kombinaci s vysokoteplotními tepelnými čerpadly. Vedle tepla pak horninové prostředí poskytne i levné chlazení. Obrovský potenciál skýtají podzemní úložiště tepla a chladu, jejichž pilotní projekty se nyní připravují, ale i zde je Česko pozadu za většinou zemí západní Evropy.
- Průmysl obnovitelných zdrojů
„V Česku je silná tradice výroby energetických technologií. Benešovský Mavel a Hydrohrom Strojírny Brno nebo karlovarský Cink jsou v hydroenergetice pojem,” řekl Vladimír Zachoval, předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren. Další desítky až stovky českých firem vyrábějí kotle na biomasu, tepelná čerpadla, technologické celky pro biomasové a bioplynové zdroje nebo součástky pro větrné elektrárny či chytré měřáky.
„Ve spolupráci s CzechTrade jsme před časem připravili adresář českého obnovitelného průmyslu, který má pomoct s vývozem tuzemským firmám,” uvedl Štěpán Chalupa. Adresář je ke stažení na webu Czech Trade.
- Bioplyn a biometan
„Česká republika je schopna do několika let nahradit 10 % své současné spotřeby zemního plynu biometanem. Společně s ostatní zdroji se může stát nezávislou na dovozech ruského plynu,” řekl Jan Habart, předseda CZ Biom.
„Bioplynky dokáží zpracovat velmi širokou paletu vstupních substrátů, a to od odpadů přes vedlejší produkty až po cíleně pěstovanou biomasu. Tvoří tedy dobrý základ pro bezpečné lokální zásobování energií a navíc řešení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a vedlejšími produkty,” uvedl Adam Moravec z CZ Biom
Výstupem z bioplynové stanice může být elektřina, teplo nebo biometan. Dokáží být flexibilním zdrojem zajišťující denní anebo dokonce sezónní regulaci. Jsou základním prvkem pro moderní technologie transformace energie z elektřiny do plynu, tzv. Power to gas. Dokáží transformovat vodík do podoby zemního plynu, tedy syngasu, a umí vodík i produkovat. Díky těmto vlastnostem mohou být silným regulačním prvkem dosahujícím výkonu přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, a to rozprostřeným téměř rovnoměrně po celé ČR.
Bioplynové stanice budou hrát klíčovou roli do roku 2030 v ozeleňování zemního plynu a tím i plnění závazných cílů ekologizace dopravy. Velká část biometanu bude totiž splňovat podmínky pokročilého paliva, uvedli zástupci sektoru. „Biometan bude jedním z pilířů čisté mobility a pro těžkou či speciální techniku bude BioCNG anebo BioLNG nejdostupnějším palivem blízké budoucnosti. Je na čase, aby ČR vytvořila pro tento druh čistého paliva prostor a umožnila jeho rozvoj na úkor využití nafty (nedávné snížení spotřební daně na naftu je krok opačným směrem),” dodal Moravec.
- Fotovoltaika na nové budovy
„Přišel čas zintenzivnit zapojování spotřebitelů do náhrady uhelných elektráren,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky. Stát intenzivně hledá náhradu za uhelné elektrárny. Velké a střední střešní fotovoltaiky se už s podporou státu dobře vyplácí. Nastal proto čas postoupit o krok dál a zavést povinnost instalovat fotovoltaiku na střechy průmyslových, kancelářských, obchodních a dalších nerezidenčních budov, domnívají se zástupci Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT) a Komory obnovitelných zdrojů energie. Podobně jako ve Francii, ve Vídni, v některých německých spolkových zemích a jinde.*
(Zdroj: Komora OZE)
Foto archiv/ČEZ
