Pode údajů Českého statistického úřadu pokleslo stavebnictví v loňském roce o přibližně osm procent. I přesto však rostl zájem o dodatečné zateplení domů a bytů tepelnou izolací. Důvodem je větší zájem lidí o úspory energií, lepší informace a probíhající program Zelená úsporám. Ale také vyšší kvalita izolací a možnost výběru vhodného materiálu.
Počet vydaných stavebních povolení se meziročně snížil celkově o 6,2 %, na nové stavby činil pokles 6,4 % a na změny dokončených staveb o 5,8 %. Přesto rostl zájem o zateplování. Lidé více sledují ceny energií a vnímají zateplení jako důležitou investici, díky které v dlouhodobém horizontu peníze ušetří. Zájemci o zateplení mají i jednodušší výběr vhodného řešení:Existuje mnoho typů materiálů, které vyhovují různým požadavkům, jsou dostupnější a lépe se nimi pracuje.
Základní technologie
V praxi jsou používány dva základní způsoby zateplení, a to venkovní a vnitřní. Každý má své výhody i nevýhody ale pokud je to technicky proveditelné, upřednostníme zateplení z venkovní strany. Výhodou venkovního zateplení je, že je lze realizovat bez omezení povozu a při dobře navržené tepelné izolaci zdivo ani při velkých mrazech nepromrzá. Nevýhodou může být nutnost stavět lešení, musí se brát ohled na povětrnostní vlivy, provádět nové oplechování parapetů, okapů, přeložení hromosvodů a podobně.
Při zateplování z vnitřní strany je možnost pracovat bez lešení i za nepříznivého počasí. Práci lze provést i svépomocně (při odborném dohledu),
Nevýhodou je zmenšení užitné plochy místností, nutnost přemístění elektrických zásuvek, vypínačů, vodovodních armatur, závěsných skříní, poliček a podobně. V době prací nelze místnosti dobře užívat. Při neodborné montáži (bez parozábrany, patřičného provětrání, či při nevhodné tloušťce a typu izolačního materiálu apod.) se později mohou přímo v izolaci nebo pod ní srážet vodní páry s nebezpečím plísně.
Izolační materiály
U suchého zdiva se zateplování obvykle provádí buď kontaktně lepením izolace na podkladové zdivo, nebo vložením do kovové či dřevěné konstrukce. Izolace je nejčastěji z pěnového polystyrenu či minerální vlny.
Pěnový polystyren je méně prostupný pro vodní páry, takže by se měl používat jen pro domy, které nemají problém se zemní vlhkostí. Účinný zde může být difúzně otevřený „open“ systém, cože je v podstatě perforovaný polystyren. Podle výrobců dobře izoluje zdivo s vnitřní vlhkostí až deset procent.
Minerální vlna lépe propouští vodní páry a proto se hodí k zateplení starších a vlhčích objektů. Na tuto izolaci je pak třeba aplikovat omítky propustné pro vodní páru: Vhodné jsou omítky silikátové nebo silikonové, případně vápenné.
Použít můžeme i izolační desky z jiných materiálů, například z biomasy (konopná vlákna, energetický šťovík a další). Zejména pro vnitřní zateplení stavebních konstrukcí (například v podkroví) je zajímavým materiálem ovčí vlna. Výborně tepelně izoluje a navíc dokáže vázat značné množství vody (až 35 % vlastní hmotnosti) s minimálním vlivem na izolační schopnosti. Vodu pak uvolňuje v závislosti na vlhkosti v domě a stabilizuje tím jeho klima. Také čistí vnitřní ovzduší od některých škodlivin, například formaldehydu, který zachytává. Snadno přizpůsobují tvaru mechanické pružnosti zajišťují tvarovou stálost izolací, takže nedochází ke stlačování a sléhávání rohože. Vhodná je především do dřevostaveb: Vládá se buď do rámu stěny, nebo upevní na vnější nebo vnitřní povrchy a překryje dřevěným obkladem.
Izolační hmoty mohou být kombinované s jinými materiály, což rozšiřuje využití. Příkladem je stavební deska ze stabilizovaného pěnového polystyrenu, opatřená na jedné straně dřevovláknitou vrstvou. To zvyšuje její pevnost v tlaku a odolnost proti průrazu. Další kombinací jsou pórobetonové desky s přilepenou deskou z minerálních vláken, určené pro kontaktní tepelnou izolaci obvodových plášťů. Do této skupiny patří i tepelně izolační polyuretanové fasádní panely s povrchem z cihelných pásků. Při aplikaci fasádu jedním krokem zateplíme i obložíme.
Speciální zateplení
Vedle kontaktního způsobu zateplení existují i jiné postupy a materiály. Jejich vhodnost pro konkrétní stavbu by měl posoudit odborník:
- Foukaná izolace: Foukanou izolaci z minerální vlny nebo celulózových vláken použijeme zejména tam, kde je malý manipulační prostor a špatný přístup. Izolační materiál se aplikuje foukáním hadicemi do otvorů. Neprodyšně přilehne ke stavební konstrukce a zabraňuje tím vzniku mezer a tepelných mostů.
- Izolační omítky: Stěny můžeme dodatečně izolovat i speciálními tepelně izolačními omítkami. Jejich výhodou je, že nemají tepelné mosty a dobře se aplikují. Nicméně při stejné tloušťce vrstvy mají jen asi poloviční účinnost, než běžné izolační desky.
- Odvětraná fasáda: Účinným způsobem izolace je tzv. odvětraná fasáda ze dřeva nebo keramiky. Dřevěná fasáda je obvykle zhotovena z palubek spojených na pero a drážku. Fasáda z keramických prvků se skládají „na sucho“ jako stavebnice. Má životnost nejméně 50 let a dává možnost i dodatečných stavebních úprav podkladu.
Postup při realizaci
Před realizací zateplení se doporučuje energetický audit, který zjistí příčiny tepelných ztrát objektu. Odborné firmě zadáme projekt zateplení a souvisejících úprav (s využitím zprávy auditora). Pak ohlásíme stavebnímu úřadu provedení stavby, případně požádáme o stavební povolení (podle charakteru zateplení).
Provedeme výběrové řízení na zhotovitele. Přednost dáme firmě, která současně zařídí i žádost o financování z dotačních programů a podobně. Uzavřeme písemnou smlouvu o dílo: Měla by obsahovat předmět díla s popisem rozsahu prací, termín zhotovení díla a cenu za zhotovení. Realizace musí probíhat pod dohledem odborníka ve funkci stavebního dozoru, který kontroluje kvalitu konstrukcí a prací.
Při převzetí díla zkontrolujeme zejména detaily izolace u oken, dveří a místa s rizikem zatékání do tepelně izolačního pláště. Při pochybnosti si objednáme měření termovizní kamerou, které nedostatky odhalí.
Izolační systémy patří do skupiny výrobků, které se mohou uváděny na trh jen po tzv. prohlášení o shodě. Prohlášení se musí vztahovat na celý systém s jednoznačně specifikovanými součástmi. Pokud firma nebo stavebník použije jiné komponenty nebo postupy, přebírá zodpovědnost za funkční poruchy, které mohou nastat.
Stavebníky láká pomyšlení, že svépomocnou aplikací „ušetří“ za práci. To může být omyl. Při dodávce „na klíč“ je cena materiálu s nižší sazbou DPH. Když stavební firma dodá pouze materiál, musí za něj fakturovat vyšší sazbu DPH, což v konečném součtu může znamenat, že stavebník neušetří a navíc riskuje, že izolace nebude dobře izolovat.
Pavel Grozman
Celý článek je uveřejněn v čísle 4/11 časopisu Energie 21.
