"Vzhledem k výraznému přitvrzení cílů očekáváme růst ceny povolenky, což se bude promítat do cen tepla," řekl Hájek. Jak výrazný bude růst ceny emisních povolenek, zatím není jasné, podle Hájka by ovšem dopad jejich zdražení měly omezit připravované projekty tuzemského teplárenství na snížení emisí, které by měly do roku 2030 emise sektoru snížit o 63 procent oproti roku 2019.
Samu nedělní dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou označilo sdružení za rozumný kompromis. "Mrzí nás, že zavedení paralelního schématu zpoplatnění emisí skleníkových plynů pro menší zdroje bylo proti původnímu návrhu Komise odsunuto o rok na rok 2027 a narovnání podmínek na trhu s teplem se tak zase o něco oddálilo. Nicméně doufáme, že více času bude využito na kvalitní přípravu, aby se nové schéma rozjelo hladce," dodal Hájek.
Jako srovnání konkurenčních pozic hodnotí dohodu i analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor? "Rozšíření emisních povolenek i na vytápění sice na jednu stranu dále rozšíří byrokracii a přerozdělovací systém, na druhou stranu to určitě přivítají provozovatelé velkých teplárenských zdrojů a systémů dálkového vytápění. Ti totiž dlouhodobě upozorňovali na rozpor, že zatímco oni podléhají systému Emission Trading System a musí kupovat povolenky, provozovatelé malých zdrojů a sektor individuálního vytápění není uhlíkovou daní zatížen," řekl.
Zpřísnění trhu s emisními povolenkami není podle největší energetické společnosti ČEZ nic neočekávaného a společnost s tím počítala. "ČEZ vyhlásil jasný závazek výrazné dekarbonizace své výroby k roku 2030 a celkové klimatické neutrality k roku 2040. Do roku 2030 chceme postavit 6000 MW obnovitelných zdrojů a zcela odejít od uhlí v teplárenství. Naše výroba z elektřiny bude v budoucnu založena zejména na jádru a obnovitelných zdrojích a v teplárenství počítáme dlouhodobě s využitím vodíku," řekl k plánů firmy mluvčí Roman Gazdík.
Unie se o víkendu předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Systém obchodování s povolenkami se nyní bude vztahovat i na vytápění a na silniční dopravu, neunikne mu ani námořní doprava. Unie zároveň zrychlí tempo, jakým firmy z různých odvětví budou muset snižovat škodlivé emise. Ekonomické dopady přechodu na čistší energetiku má spotřebitelům pomoci mírnit nově zřízený klimatický fond.*
/Zdroj: ČTK/
