Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny na svém červnovém zasedání doporučil dolní komoře Parlamentu České republiky schválit pozměňovací návrh poslance Pustějovského (ANO), který zavádí přechodnou transformační podporu výroby tepla. Pro české teplárny jde o velmi důležitý bod pro získání podpory jejich činnosti v rámci projednávání novely zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE).
Provoz výroby energií, především tepla, se s výší cen za povolenky neúměrně prodražuje. „Pokud by teplárny měly promítnout do cen tepla meziroční nárůst ceny povolenek, zdražilo by teplo z uhlí přibližně o 15 %. Teplárny už rezervy vyčerpaly, pokud jim stát část nákladů na povolenky pro výrobu tepla nevrátí, nastane černý scénář výrazného zdražení pro 3,5 milionů lidí,“ varuje Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR.
Oproti původním předpokladům Státní energetické koncepce, podle níž mělo docházet k náhradě uhlí v teplárenství postupně do roku 2040, bude nutné odchod od uhlí v teplárenství podstatně urychlit, a to do roku 2030. Tedy podstatně dříve, než loni doporučila ukončení využívání uhlí v ČR Uhelná komise (2038).
Důvodem je i skutečnost, že s ohledem na současné ekonomické podmínky, možné předčasné zavírání některých elektráren, a s tím související ukončování těžby, nemusí být po roce 2030 možné zajistit těžbu domácího hnědého uhlí vhodného pro využití v teplárenství – uvádí v odůvodnění svého pozměňovacího návrhu poslanec Pustějovský. Podpora se bude vztahovat na všechna fosilní paliva, pokud jsou zatížena nákupem povolenek. V případě výroby tepla z uhlí se však teplárny budou muset zavázat, že do roku 2030 využívání uhlí ukončí a přejdou na jiná paliva.
„Vrácení části nákladů na povolenky je nezbytné, pokud se mají teplárny transformace dožít. Příprava transformačního projektu včetně získání všech povolení trvá i několik let a náročná je i výstavba, protože musí probíhat při zabezpečení dodávky tepla. Pokud stát vysaje z tepláren přes povolenky veškeré prostředky, nebudou schopné potřebné investice profinancovat. Samozřejmě počítáme s tím, že až EU zavede i pro malé výrobny tepla povinnost platit adekvátní cenu za emise skleníkových plynů, podpora tepláren skončí. To ale nelze předpokládat před rokem 2025,“ říká Martin Hájek.
Doporučení výboru se týká třetího čtení zákona o podporovaných zdrojích energie v Poslanecké sněmovně. Pokud ji poslanci schválí, poputuje novela do Senátu. „Pevně věříme, že se třetí čtení novely zákona zvládne realizovat na příští schůzi Poslanecké sněmovny ještě před letní přestávkou. Pokud by se to nepodařilo, nemusel by se legislativní proces stihnout dokončit do voleb, projednávání zákona by muselo začít znovu od začátku, což by byla pro teplárenství katastrofa,“ upozorňuje Martin Hájek.
Schválení novely zákona není konec, ale naopak začátek. Podporu bude potřeba notifikovat u Evropské komise, teprve pak bude možné ji vyplatit. K zákonu bude také potřeba vydat řadu prováděcích právních předpisů. Novela zákona o podporovaných zdrojích energie a příprava navazujících prováděcích předpisů bude i jedním z hlavních témat konference Dny teplárenství a energetiky 2021. Dalším tematickým okruhem opět budou, jako každý rok, odpady, vedle biomasy a zemního plynu stále zamýšlený zdroj pro výrobu tepla v rámci transformace celého teplárenství. Mezi diskutovaná témata patří i technologie pro modernizaci tepláren, vývoj na trhu s elektřinou nebo revize evropské legislativy v oblasti energetiky a klimatu.
Dny teplárenství a energetiky se konají 14. až 15. září v CLARION CONGRESS HOTEL v Olomouci.
Zdroj: Denisa Ranochová
Modernizovaná teplárna v Praze- Veleslavín. Foto Koda-Fotogalerie
