Mnoho českých firem si v minulosti zvolilo jako hlavní zdroj tepla zemní plyn. Plynárenskou síť máme hustou, investiční náklady byly přijatelné, provoz prakticky bez obsluh a za dobrou cenu. Ale ve chvíli, kdy někdo (a je jedno, kdo) tak zvaně zavře kohout, vznikne problém. Týká se to samozřejmě i mnoha zemědělských podniků, kde jsou zemním plynem vytápěny hlavně provozní budovy.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21.
„Již před lety bylo zřejmé, že i v Česku budeme muset při rozhodování o zdrojích energie zohlednit udržitelnost a bezpečnost. Proto jsme před 11 lety zahájili vývoj mikroelektrárny WAVE na dřevní biomasu. Dnes nabízíme moderní komerční produkt, kogenerační jednotku, která z biomasy vyrábí teplo i elektřinu. Zaměřujeme se na menší zdroje, náš nejmenší kotel má výkon 120 kW,“ říká Ing. Jakub Maščuch, Ph.D., vedoucí vývojové laboratoře na Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT v Buštěhradu (UCEEB), který má na vývoji zařízení velký podíl.
První verze mikroelektrárny WAVE dnes úspěšně pracuje v Mikolajicích na Opavsku, kde (ve spojení s fotovoltaickými panely a bateriovým úložištěm) zásobuje teplem a elektřinou obecní úřad, obchod a hasičskou zbrojnici.
Kotel v mikroelektrárně byl původně určen na spalování dřevní štěpky. „I dřevní štěpky však může být nedostatek. Proto jsme se zaměřili i na využití alternativních surovin, zejména vedlejších výstupů a odpadů z rostlinné zemědělské produkce ve formě tak zvaných agropelet,“ informuje Jakub Maščuch.
Spalování agropelet však není úplně jednoduché. Obsahují totiž řadu látek s korozivním účinkem, což běžný kotel na dřevní pelety nedokáže dlouho akceptovat. Pevný rošt navíc neumí automaticky pracovat s větším objemem popelovin. Nový kotel WAVE má rošt pohyblivý a od začátku je tak koncipován jako zařízení na spalování i méně kvalitní rostlinné biomasy. Výhodou technologie je kontejnerové provedení, které umožní uvést celé zařízení do provozu prakticky v den, kdy dorazí na místo určení. Vzdálená diagnostika pak zajistí bezchybný provoz a online řešení řady problémů.
Postupně se otevírají i možnosti dotační podpory. Také pro zemědělské podniky je například určen operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), kde lze získat podporu až 65 % z investičních nákladů.
JiT
První mikroelektrárna již několik let úspěšně slouží v obci Mikolajice na Opavsku. Foto archiv/UCEEB
