Bioplynové stanice (BPS) se na produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů podílejí u nás plnou čtvrtinou a generují už více elektřiny než fotovoltaické elektrárny. Ve výrobě elektřiny bioplyn v roce 2012 překonal i zemní plyn a na celkové produkci elektřiny se u nás podílí třemi procenty. Jenže bioplynové stanice to není jen elektřina, ale i teplo.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2016.
Od roku 2004 do roku 2013 získali provozovatelé BPS (podle výpočtu týdeníku Dotyk) celkem přes 20 miliard korun z veřejných zdrojů (16,5 miliardy tvoří provozní dotace a 3,5 miliardy investiční podpory a operační programy EU). V roce 2014 pak BPS získaly dalších 6,84 miliardy provozní podpory ve zvýhodněných výkupních cenách elektřiny. Totéž se opakovalo v roce 2015. Efektivita vynakládání těchto prostředků je však z pohledu využití, respektive nevyužití primární energie, přinejmenším sporná.
Bioplynová stanice, která dodává jen elektřinu do sítě, má stupeň využití energie bioplynu jen asi 35 %, tedy jako klasická uhelná kondenzační elektrárna. Při výrobě 2556 GWh elektřiny v roce 2014 tak počítejme u bioplynek minimálně se stejnou výrobou tepla, což znamená po přepočtu 9,2 PJ. Vlastní technologická spotřeba tepla se, podle použité technologie, pohybuje mezi 10 až 30 %. Při průměru 20 % pro další dodávku tedy zbývá 7,4 PJ tepla. Efektivně využita je však zjevně jen výrazně menší část.
Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole v roce 2014 zjistil, že 43 % ze 172 bioplynových stanic, podpořených v minulosti z programu rozvoje venkova, které celkem měly instalovaný výkon 99 MW elektřiny a přes 100 MW tepla, což je čtvrtina výkonu všech BPS, nemělo pro teplo žádné využití. Stát přitom podpořil jejich výstavbu souhrnnou investiční podporou ve výši 3,2 miliardy korun a další podporu získávají provozovatelé bioplynových stanic díky podporovaným výkupním cenám elektřiny, zeleným bonusům nebo agrárním dotacím.
Podpora bioplynových stanic měla být v prvé řadě nastavena v takové výši, aby se bioplynovou stanici bez významného využití tepla ani nevyplatilo investorovi postavit a provozovat. Bohužel, podpora byla svou výší natolik štědrá, že v mnoha případech se investice vrátí skutečně již za pět let, a to pouze za tržby (a dotační podporu) za vyrobenou elektřinu. Navíc u projektů, které původně s využitím tepla počítaly, není zajištěna žádná kontrola, zda tomu tak doopravdy je.
Pro dodávku tepla z BPS do soustav zásobování teplem je zásadním faktorem dosažitelnost odběrného místa s dostatečným odběrem tepla a vhodným odběrovým diagramem. Příkladem, že to jde, jsou BPS s dodávkou tepla v Jaroměři (700 bytů), Šumperku (440 bytů) nebo v Kojetíně (400 bytů) či Kněžicích (BPS v kombinaci s biokotelnou zásobuje teplem 149 domů, tedy 95 % spotřeby tepla v obci).
K zajímavým způsobům využití tepla z bioplynových stanic patří ten ze Suchohrdel jižně od Moravského Krumlova (11 500 GJ). Vedle BPS byl postaven skleník o ploše tří hektarů (druhý největší v ČR), ve kterém se pro supermarkety celoročně pěstují bylinky v květináčích. Teplo se využívá i k vytápění provozů v blízkosti areálů bioplynových stanic.*
Pavel Kaufmann, Teplárenské sdružení ČR
Obrázky:
Při dodávce jen elektřiny z BPS je primární energie bioplynu využita asi z 35 procent. Foto Jiří Trnavský
Příkladem dobré praxe je vytápění skleníku z BPS v areálu zemědělské farmy Suchohrdly. Foto archiv/bylinky.cz
