Před několika lety k nám přišla jistá zahraniční firma s nápadem, že bude – po dánském vzoru – i pro centrální zásobování teplem využívat energii ze slunečního záření a její akumulaci na topné období. Zatím se však nerealizoval ani jeden z pilotních projektů. Poslední tropická léta přitom nabízela dobrý start. Problém však může být i v ekonomice a přínosu pro životní prostředí. Pomoci může velkokapacitní akumulace tepla.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2017.
Sluneční teplo se v České republice stále využívá hlavně pro individuální ohřev vody. Nicméně zde již mnoho let fungují i projekty pro centrální solární ohřev. Jejich ekonomický a environmentální přínos je ale různý.
Například již od května 1999 ohřívá vodu na střeše jedné z výměníkových stanic tepelného hospodářství města Jirkova u Chomutova (provozované ČEZ Teplárenskou) pole slunečních kolektorů, které vyrobila a dodala firmy Ekosolaris z Kroměříže. Solární pole ohřívá vodu pro místní soustavu zásobování teplem přilehlého sídliště. Pole má 44 panelů, každý s plochou 1,5 m2, mělo mít maximální dosažený výkon 55 kW, skutečností však bylo jen 25 kW.
Druhým příkladem je solární pole osmi trubicových kolektorů s plochou 24 m2 rovněž na střeše výměníkové stanice, která od června 2003 zásobuje teplem 300 domácností v bytových domech v části Kladna Kročehlavy, Po prvních deseti letech provozu tu měli průměrný roční tepelný zisk skoro 0,9 MWh tepla (3,3 GJ) z 1 m2 kolektoru. Od roku 2004 v Kladně provozují i stejně velké pole s plochými kolektory, ty ale mají o něco nižší průměrný roční tepelný zisk kolem 0,8 MWh/m2. Jak řekl už v roce 2008 tehdejší ředitel TEPO Ing. František Samek: „Při současných podmínkách se naše pilotní projekty bez dotace zaplatí za 8 až 10 let, ale ceny tepla rostou a naopak ceny kolektorů klesají, takže návratnost by se měla snižovat. V lokalitách s vyšší cenou tepla a vhodném oslunění, bych sluneční předehřev vody v soustavách zásobování teplem doporučoval.“ Třetím příkladem využití solárního tepla je Bytové družstvo Orlová. Tady začali jako jedni z prvních využívat pro ohřev vody první pole plochých kolektorů o velikosti 17,5 m2 se zásobníkem už v květnu 1999 pro dům s 24 byty. Průměrný roční tepelný zisk z 1 m2 kolektorů byl v Orlové 0,6 MWh.
Pokud však všechny uvedené tři projekty zasadíme do místních souvislostí, začne jejich ekonomický i environmentální přínos „kulhat“. Město Orlová je zásobováno teplem z Elektrárny Dětmarovice, Jirkov z elektrárny Prunéřov a Kladno zásobuje teplem také zdejší elektrárna, která dokonce spaluje biomasu. Teplo ze slunce tak v těchto lokalitách ve skutečnosti nahrazuje recyklované teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla, které by jinak přes chladicí věže skončilo bez užitku v ovzduší, nebo dokonce vytlačuje jiný obnovitelný zdroj energie – biomasu.
Významnou roli ve využití slunečního či odpadního tepla proto hrají akumulátory. Vědci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) úspěšně testují možnosti skladování tepla v podzemí v rámci projektu Využití tepelné energie zemské kůry pro zřizování obnovitelných zdrojů energie včetně ověření možnosti akumulace tepla. Soustřeďují se na sezónní horninové zásobníky, které umožňují nevyužitelné teplo z léta uchovat až do zimy.
Red (Zdroj: Teplárenské sdružení České republiky)
Obrázky:
Sluneční kolektory na střeše jedné z výměníkových stanic tepelného hospodářství města Jirkova ohřívají vodu pro místní soustavu zásobování teplem přilehlého sídliště. Foto archiv/TS ČR
V bytovém družstvu Orlová jako jedni z prvních u nás začali využívat pro ohřev vody pro dům s 24 byty pole plochých solárních kolektorů se zásobníkem Kročehlavy. Foto archiv/TS ČR
Druhy sezónních horninových akumulátorů tepla a jejich kapacita. Zdroj: TS ČR
