Dřevní biomasa je v taxonomii EU klasifikována jako zdroj ekologicky i klimaticky přijatelného tepla. Spalováním dřeva sice vzniká oxid uhličitý, ale z hlediska dekarbonizace jde o zdroj uhlíkově neutrální. Význam dřevní biomasy pro vytápění vzrostl i v souvislosti s růstem ceny dalších paliv, zejména zemního plynu. A ukazuje se, že zejména topení lisovanými dřevními palivy je tak ekonomické i ekologické.
Výtah z rozhovoru, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2022.
Mezi běžná a užitečná dřevní paliva patří i kusové dřevo, ale vývoj směřuje ke většímu uplatnění lisovaných paliv, tedy dřevních pelet a briket. Současnou situaci v oblasti vytápění peletami nám přiblížil Ing. Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta.
- Jakou pozici mezi obnovitelnými zdroji tepla má dřevní biomasa?
Význam dřevní biomasy je zřejmý na první pohled i ze statistik – na celkovém mixu OZE v ČR se podílí asi z 65 procent, pro vytápění domů a bytů ji využívá asi 1,5 milionu domácností. Téměř výhradně jde přitom o biomasu z našich lokálních zdrojů, což je v dnešní době velmi důležité. Dřevní paliva se dokonce stávají určitou záchranou pro ekonomické vytápění na našich vesnicích. Spalování dřevních paliv je v našich podmínkách CO2 neutrální, i lisovaná dřevní paliva, tj. pelety nebo brikety, se vyrábějí téměř výhradně z odpadu přirozeně vznikajícího na pilách. Moderní spalovací zdroje jsou navíc velmi účinná a ekologická zařízení. Původní kotle na uhlí s odhoříváním například emitovaly až 45x více emisí prachu, než moderní kotle na pelety. Často se ani v topné sezóně na komínu nepozná, zda je takový moderní kotel v provozu, kouř není vidět.
- Jaká je současná poptávka po moderních kotlích na dřevo?
Poptávka je v současnosti rekordní. Za loňský rok bylo v ČR poprvé nainstalováno přes 5000 kotlů a kamen na dřevní pelety, toto číslo je tvořeno 3600 až 4000 instalacemi automatických kotlů na pelety a 1200 až 1500 peletových kamen. Letos to bude daleko více, výrobci i topenáři mají nyní zcela plné kapacity. To je však jen menší část biomasového vytápění, zplyňovacích kotlů na kusové dřevo se letos prodá 20 až 30 tisíc.
- Spotřeba dřevních paliv roste. Je to dobře také z hlediska ekologie?
Ekologicky je to dokonce výborná zpráva. Dříve odpadní suroviny – piliny, odřezky, hobliny – se před 20 lety skládkovaly nebo spalovaly. Pak byla vymyšlena dřevní briketa, která drží bez pomoci jakýchkoliv lepidel pouze díky slisování a hned potom i peleta, kterou si mohou díky malým a standardizovaným rozměrům přikládat kotle i kamna automaticky bez nutnosti lidské obsluhy. Má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím a na výrobu pelety se spotřebuje asi jen 2–3 % energie, kterou pelety obsahují. A náhrada za uhlí tím byla na světě. Osobně si myslím, že velký motivační efekt sehrává i snadná obsluha a čistota.
- Je topení dřevem výhodné i za současné energetické situace?
Zdražení se nevyhne žádný zdroj tepla, ale dřevní paliva na tom zdaleka nebudou nejhůře. Nyní se vede debata o zacílení tzv. úsporného tarifu. Tady vidím spoustu problematických míst. Tarif moc nenutí lidi spořit, podporu navíc dostanou jen ti, kteří topí nebo využívají výhradně plyn a elektřinu. Ty nízkopříjmové, kteří topí především uhlím a dřevem, však vláda hodila přes palubu. Nedostanou nic. Je to přitom obrovská skupina lidí. Obávám se, jak se tato početná skupina projeví u nadcházejících voleb. Situaci by pomohlo řešit například snížení DPH na dřevní paliva, nemělo by dokonce ani výrazný dopad na veřejné finance.
Připravil JiT
Obrázky:
Výkonný kotel na pelety slouží i pro centrální vytápění budov. Foto archiv/Klastr ČP
Ing. Vladimír Stupavský. Foto archiv/Klastr ČP
