Navzdory omezování veřejné podpory je využití zemědělské biomasy pro energetické účely stále aktuální. A nejde jen o výrobu bioplynu a motorových biopaliv. Pro zemědělce může být velmi přínosné i přímé vytápění zemědělských objektů senem nebo slámou. O vytápění zemědělských objektů biomasou jsme hovořili s Janem Habartem, předsedou CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu. V rozhovoru popsal příležitost, jak mohou zemědělci tímto využitím biomasy ušetřit, ale také některé překážky.
Zkrácená verze. Celý rozhovor vyšel v časopise Energie 21.
V čem vidíte ekonomický přínos výroby tepla ze sena a slámy?
Spalování slámy a sena může snížit náklady při vytápění zemědělských objektů až o statisíce, u větších objektů dokonce o miliony korun ročně. V Česku se výroba tepla podílí na celkové spotřebě energií přibližně z 60 procent a představuje tak nemalou část nákladů firem a domácností za energie. Potenciál biomasy, která tyto náklady může významně snížit, přitom někdy opomíjejí i samotní zemědělci, pro které by mohlo jít o přirozenou první volbu.
Při spalování slámy vyvstává otázka, zda neochuzujeme půdu o organickou hmotu ...
Tato otázka je samozřejmě správná. Pojďme si ale nejprve říci, kolik slámy dokážeme v případě špatné sezóny z pole odvézt a dlouhodobě uskladnit. Zjistíme, že jsme schopni získat přibližně dvacet procent. Zbytek, tedy osmdesát procent, je lepší nechávat na poli, protože na její sklizení se nelze pravidelně každý rok spolehnout. Pokud vezmete z pole dvacet procent slámy, na kvalitě organické hmoty se to téměř neprojeví.
Proč není reálné sklidit více slámy?
Pokud vyjde při sklizni obilnin dobré počasí, můžete sklidit všechnu slámu do posledního stébla. Bylo by však nesmyslné připravovat projekt vytápění slámou, který se bude na dobré počasí spoléhat. V případě, že budou v období sklizně deště, budeme rádi, že z pole sklidíme zrno. To je relativně drahá komodita, kterou můžeme v nejhorším případě dosoušet. Slámu dosoušet fakticky nelze. Jestliže ji sklidíme vlhkou, shnije nám ve stohu. Po sklizni obilnin je zároveň relativně málo času na přípravu půdy pro další plodiny. Nikdo dnes nemá čas čekat, až sláma případně uschne. Agrotechnik se zkrátka musí rozhodnout, zda má obsluha kombajnu slámu při sklizni drtit, aby ji bylo možné ihned zaorat, nebo ji má nechat na řádku, aby se dala sklidit. Pokud ji však včas nesklidí a zůstane na poli, protože zmokne, další příprava půdy se tím velmi komplikuje. Ohrožení dalších agrotechnických lhůt nebo špatnou přípravu půdy chce kvůli relativně bezcenné slámě (v porovnání s hlavními produkty) riskovat málokdo. Když uvádíme dvacet procent z plochy obilnin, je to velmi střízlivé číslo. Je to podíl plochy, který se podaří sklidit i v případě velmi komplikovaného počasí, respektive lze část chybějící úrody dohnat následující rok. Zároveň je to pro většinu zemědělců dostatečná plocha pro zajištění levného paliva na celou sezónu.
Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody vytápění slámou nebo senem?
Hlavní výhodou je pro zemědělce úspora nákladů na vytápění. V případě výroby slámy z vlastního hospodaření jde o jedno z nejlevnějších paliv. Kromě ceny je zajímavá také nezávislost na externích dodavatelích. Kdo by chtěl ohrozit odchov drůbeže nebo prasat, až nám přestane Rusko dodávat zemní plyn? Kromě samotných nákladů odpadají při samovýrobě paliva také daně, paušální platby a podobně. Pokud jde o nevýhody – spalování slámy a sena vyžaduje zvláštní technologii. V kotlích na dřevo nebo uhlí to prakticky nejde. V Česku však působí několik firem, které dokážou kotle na spalování slámy dodat. U těchto speciálních kotlů je spolehlivost ověřena několika lety provozu. K této nevýhodě je však nutno dodat, že řada kotlů je dnes tak zastaralá, že vůbec neplní imisní limity a spalování paliv má velmi nízkou účinnost. Takové kotle si už zaslouží náhradu. Dobrou zprávou je, že se od března příštího roku opět rozběhnou dotační programy a určitě bude možné čerpat dotace také na výměnu kotlů.
Co to znamená pro zemědělce prakticky? Je obsluha kotlů složitá?
Především je třeba vědět, že mezi vytápěním slámou a senem není zásadní rozdíl, jejich využití lze kombinovat. Kotle na spalování slámy umožňují i bezproblémové spalování sena. Obsluha kotlů přitom není obtížná. Obvykle jsou vybaveny akumulační nádobou a vytápění je do značné míry nezávislé na době, kdy se teplo spotřebovává. I když kotel nehoří, může být objekt vytápěn teplou vodou z akumulační nádoby. Naopak v době, kdy je někdo na pracovišti, může každé tři hodiny do kotle přiložit a „natopit“ akumulační nádobu na den či dva dopředu. U menších kotlů se přikládá sláma nebo seno přímo do kotle pomocí čelního nakladače. Větší kotle lze vybavit automatickým podavačem balíků. Balíky slámy nebo sena lze naskládat na den či dva dopředu a automat se o přikládání postará.
Příklady úspory nákladů na palivo při využití slámy nebo sena
| Provozovatel |
Výkon kotle |
Spotřeba balíků ročně (t) |
Úspora oproti původnímu palivu (za topnou sezónu) (Kč) |
| Penzion Keply |
195 kW |
35 |
101 000 |
| Erding Bechyně |
3 500 kW |
3 900 |
14 285 000 |
| Zemcheba Chelčice |
2 x 6,45 tp/h |
16 000 |
2 600 000 |
| Centris Hranice |
3 tp/h |
4 200 |
9 170 000 |
Mohou se zemědělci o vytápění senem či slámou dozvědět více?
Nejbližší příležitostí bude seminář v Penzionu Keply u Hartmanic, který se bude konat již 14. října 2014. Součástí semináře je také exkurze do kotelny s kotlem na seno. Více informací mohou zájemci najít na serveru Biom.cz.*
Připravil: Jiří Trnavský
Obrázky:
Kotle na spalování slámy obvykle umožňují i spalování sena. Foto archiv/CZ Biom
Jan Habart: "Vytápěním slámou a senem lze u větších zemědělských objektů ušetřit miliony korun ročně." Foto archiv/CZ Biom
