Transformace od uhlí probíhá, ale ne ve prospěch všech obyvatel v regionech

Hnutí Limity jsme my svolává na 4.–12. srpna do Dolní Lutyně na pátý český Klimakemp. Letošní Klimakemp spravedlivé transformace upozorňuje na znevýhodňování velké části obyvatel uhelných regionů a požaduje jejich větší zapojení do rozhodování o procesu probíhající transformace od těžby a spalování uhlí.

Hlavní náplní Klimakempu bude páteční (8.8.) demonstrace za ostravskou osadu Bedřiška, která dlouhodobě čelí nespravedlivému zacházení ze strany lokálních autorit. Na tu naváže sobotní (9. 8.) síťování občanských iniciativ z Moravskoslezska, stavějící na diskuzích o probíhající transformaci od uhlí v kraji. Ta není spravedlivá k místním a přehlíží jejich potřeby.

Klimakemp pak proběhne v Dolní Lutyni kvůli výstavbě Gigafactory, jejíž záměr nerespektuje potřeby místního obyvatelstva. Kromě vzdělávacího, či kulturního programu, nabídne Klimakemp i protestní akce. "I českým Klimakempům vděčíme za to, že do jara roku 2026 bude Moravskoslezský kraj prvním z uhelných krajů, kde těžba nadobro utichne," uvádí za Limity jsme my Soňa Jonášová.

"Desítky horníků z posledního činného dolu ČSM se kvůli zdravotním následkům už přitom nikdy nevrátí do normálního života. Jedenáctinásobek v odstupném, který někteří obdrží, budoucnost jich ani tisíců dalších s vážnými potížemi nevyřeší. Natož pak zdevastované životní prostředí nebo toxické brownfieldy. Útlum od uhlí je nutný. Nesmí ale negativně dopadat na místní – k čemuž bohužel dochází na příliš mnoha místech v kraji," doplňuje Jonášová.

Současný přechod od uhlí neohrozí pouze zaměstnanost, dopadá na další důležité aspekty života obyvatelstva, živočišných druhů a na krajinu. "Výrazně se zvýší zátěž na životní prostředí, která už nyní dosahuje limitních hodnot hluku i znečištění. Obyvatelé budou léta žít uprostřed staveniště, což ovlivní nejen je, ale i místní ekosystémy," vysvětluje jeden z organizátorů akce Martin Tkáč.

Transformace bez zapojení všech obyvatel?

Spravedlivá transformace má znamenat budování důstojných pracovních míst pro místní obyvatelstvo v dlouhodobě ekologicky udržitelných sektorech, jako je zdravotnictví, sociální práce, péče, vzdělávání, učitelství, hromadná doprava, poradenství ohledně energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti staveb apod. Ve jménu strategických investic ale namísto toho na Moravskoslezsku dochází k vysídlování unikátního sousedství na Bedřišce nebo k ohrožování pěti tisíců lidí v Dolní Lutyni extrémně náročnou výstavbou.

Rozsah nespravedlivě probíhající transformace nastínily už Klimajízda spravedlivou transformací Moravskoslezským krajem v roce 2024 a ostravský Klimakemp 2022. Za bezvýchodnými situacemi lidí na Bedřišce a v Dolní Lutyni, ale i jinde v Ostravě, Karviné, Petřvaldě a Petřvaldíku apod., je vidět absence přímého jednání s místními. "Bez zapojení lidí do rozhodování, do čeho v jejich okolí investovat, nic nevznikne. Lidé se proti špatnému projektu semknou a investorovi nezbyde, než výstavbu prosadit jim navzdory nebo z investice vycouvat. Už přijměme, že za nesouhlasem místních nestojí nějaký NIMBY efekt, jak uvádí ředitel developmentu Státní investiční a rozvojové společnosti David Petr, nýbrž zaměstnanci investičních a strategických institucí, které s místními nepočítalo od samého počátku,​​​​​​" doplňuje Tkáč.

Dodnes např. nedošlo k odvolání investice do Gigafactory v Dolní Lutyni, která měla být zastavena hned poté, co investor neprojevil ochotu jednat o jednom ze 4627 brownfieldů v ČR. "Státní a krajské investiční instituce přitom ví, že záměr byl v místním referendu jednoznačně odmítnut a stěžují si, že se vždy najde někdo, komu bude záměr vadit. To je absurdní. Máme tu instituce, které dostaly do portfolia brownfieldy, ale ony namísto toho nabízejí zelené louky," poznamenává Tadeáš Palata z Limity jsme my.

Správný záměr, problematická realizace

"Za záměrem Gigafactory je vidět dobrou myšlenku. Bateriová úložiště jsou v rámci nízkouhlíkové transformace zapotřebí. Plán výstavby v Dolní Lutyni ale nerespektuje limity krajiny a potřeby místních," uvádí za organizátory Tereza Kůlová. Jedná se o náročné projekty, ke kterým je potřeba přistupovat s velkou ostražitostí, aby nevedly k ničení přírody nebo nepříznivým sociálním následkům.

"Právě naddimenzovaná Gigafactory, která v takovém množství vysává vodu z oblasti a spotřebovává fosilní plyn z okolních Dětmarovic, je nepřípustná," upozorňuje na přehlíženou skutečnost Tereza Kůlová. "Podmínky navíc nemůže na úkor místních lidí, zvířat a rostlin diktovat zahraniční investor, který danou lokalitu ani nezná," doplňuje Kůlová.

Emisně a materiálově náročnou výrobu baterií nelze oddělovat od environmentálních dopadů těžby a využití baterií. Co se týče užitku, osobní elektromobilita výrazně zaostává za elektrifikací veřejné hromadné dopravy a vlaků, a patří k nejméně efektivním řešením dekarbonizace. "Auta se spalovacím motorem nelze nahrazovat 1:1 elektroauty, když třeba do Orlové ani nejezdí vlak," poukazuje na další znevýhodnění na Karvinsku Tadeáš Palata.

"Beze jména investora nevíme nic ani o pracovních podmínkách těžby materiálů. Nepotvrzený, ale zmiňovaný Samsung, například patří k výrobcům používajícím kobalt a lithium těžené dětmi v Nigérii a Kongu, kde bylo tento rok právě kvůli strategickým nalezištím zabito přes 7 tisíc lidí," uzavírá Palata.

Kompletní program bude zveřejněn na www.limityjsmemy.cz.

JiT (Zdroj: Limity jsme my)*

Kromě diskuzního, vzdělávacího a kulturního programu, nabídne Klimakemp i protestní akce. Foto archiv/Limity