Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt téměř třetinu dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to i po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich výstavbou a provozem. Vyplývá to z nedávno zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru OZE.
Výtah z článku, který vychází v časopise Energie 21 č. 4/2020.
Podle závěrů studie Akademie věd o potenciálu větrné energie na území České republiky by mohly větrné elektrárny pokrýt dokonce i celou spotřebu elektřiny ČR. A to dokonce i po zohlednění nejen reálných větrných podmínek, ale i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti.
Nicméně s ohledem na další požadavky ochrany přírody a krajiny a jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze očekávat, že reálný potenciál větrných elektráren (VtE) je v Česku nižší a v roce 2040 tak budou moci zajišťovat „pouze“ 6–19 terawatthodin (TWh) elektřiny ročně (podle scénáře vývoje), tedy asi 10–31 % současné spotřeby.
David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který studii zpracoval, k tomu řekl: „Když porovnáme větrnost i charakter krajiny, máme u nás pro větrné elektrárny velmi podobné podmínky, jako jsou například v jižní polovině Německa. Přesto z různých důvodů nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam.”
Ve studii Akademie věd jsou uvažovány dva scénáře vývoje větrné energetiky v Česku: konzervativní a optimistický.
- Konzervativní scénář předpokládá, že větrná energetika bude přijímána jako potřebný zdroj elektrické energie a jejímu rozvoji nebudou kladeny překážky nad rámec nezbytných omezení, její využití však nebude považováno za prioritu.
- Optimistický scénář předpokládá převažující vstřícný postoj k VtE, a to ze strany veřejnosti i úřadů. Využití větrné energie bude považováno za důležitý veřejný zájem.
Tento scénář zhruba odpovídá dosavadnímu přístupu k větrné energii v Německu.
Na základě provedených výpočtů a zhodnocení reálných omezení dospěl autor studie k těmto závěrům:
- v konzervativním scénáři lze do roku 2040 očekávat výstavbu přibližně 800 VtE o výkonu 2500 MW a výrobě energie 6,2 TWh ročně,
- v optimistickém scénáři lze do roku 2040 očekávat výstavbu přibližně 1400 VtE o výkonu 7000 MW a výrobě energie 18,8 TWh ročně.
Při vůli k využívání větrné energie v České republice je tedy reálným scénářem pokrytí asi 10–25 % spotřeby elektřiny energií větru (vztaženo ke spotřebě elektřiny 70 GWh ročně).
Kolik to nakonec opravdu bude, závisí především na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda ČSVE, která sdružuje provozovatele větrných elektráren.
Z rozvoje větrné energetiky mohou velmi dobře těžit i obce a jejich obyvatele. Větrná elektrárna je totiž vždy společenským a finančním přínosem pro obce v okolí a jejich občany.*
Red (Zdroje: Komora OZE a AV ČR)
Obrázky:
Větrné elektrárny na Olomoucku. Foto archiv/deník.cz
Pokračuje trend nárůstu rozměrů elektráren. Foto archiv/E21
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Článek zavádějící, autor má sice pravdu ,že v VTE lze vyrobit až 15TWh el. energie jenže už neříká ,že by to znamenalo přeměnit většinu přírody v prostranství mezi větrnými elektrárnami. A dále pak je zavádějící, že VTE jsou domácí zdroj jejich aplikací se totiž dramaticky zvyšuje potřeba regulace sítě a tu zajistí plynové el., prakticky polovinu el. energie v tomto scénáři dává plyn. Další věcí je cena. na MPO si každý může stáhnout energetické koncepce a jejich ceny. Decentrální výroba el. energie je celkově investičně 2x dražší než centrální ( výroba + náklady na distribuci) a to také znamená zhruba dvojnásobnou cenu pro obyvatelstvo. Takže otázka co vlastně za tyto VTE přinesou ? 2 násobné ceny el. energie , závislost na dovozu plynu pro regulaci sítě + zálohu a zničenou přírodu instalací ohromného množství turbín. Emise CO2 jsou stejné jako u centrální varianty postavené na jaderných elektrárnách.