Od 1. října 2025 vstoupí v platnost novela energetického zákona Lex OZE III a tuzemská energetika bude mít po letech odkládání konečně pravidla pro akumulaci, agregaci a flexibilitu. Počínaje říjnem tudíž budou do distribuční soustavy nově zapojovány také samostatně stojící bateriová úložiště. Trh s akumulací tak otevírá řadu nových byznysových příležitostí. Má ale zároveň své limity, které je nutné znát a respektovat.
Velké bateriové systémy, mezi které se obecně řadí projekty s kapacitou nad 1 MWh, mohly dosud vznikat pouze v kombinaci s dalšími energetickými zdroji. Nejčastěji tomu tak bylo např. v rámci tepláren, elektráren, s plynovým zdrojem či s fotovoltaikou. Jelikož ale chyběly jakékoliv podmínky pro jejich systematický rozvoj, neexistovalo jejich legislativní ukotvení ani finanční podpora, byly velké projekty spíše raritou.
„To již ale bude brzy minulostí. Žádosti o rezervaci kapacit pro bateriová úložiště jsou již v současné chvíli v řádech tisíců megawatthodin. Pro srovnání – zatímco dosud největší tuzemské bateriové úložiště, za nímž stojí společnosti LG Energy Solution, Siemens a LTW Battery, má kapacitu 29 MWh, v nejbližších měsících a letech budou přibývat velké systémy s kapacitou v řádech stovek megawatthodin,“ ilustruje změnu podmínek Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT a předseda představenstva Solární asociace.
Rozvoj velkokapacitních bateriových úložišť a také široké možnosti poskytování energetické flexibility láká do segmentu akumulace řadu investorů, mnohdy i úplně mimo sektor energetiky. Jednou z hlavních motivací je zapojit se do poskytování služeb výkonové rovnováhy (SVR), tedy vypomáhání společnosti ČEPS, provozovateli naší distribuční soustavy, s její stabilizací a vyrovnávání rozdílů mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Zvláště s rozvojem obnovitelných zdrojů, s jejíž velkou výstavbou se dále počítá i do budoucna, je role bateriových úložišť stěžejní v modernizaci české energetiky.
„Možnosti poskytování služeb výkonové rovnováhy ale nejsou neomezené a také v tomto případě již kapacity plánovaných projektů překonávají potřeby těchto služeb. V kladné regulaci, která umožňuje poskytovat energii do sítě, je kapacita omezena na zhruba 900 MW. U záporné regulace, kdy naopak úložiště odebírají přebytečnou energii, se limit kapacity pohybuje okolo 350 MW. Do jednoho či dvou let tak budou tyto potřeby kompletně saturovány. Jak dlouhodobě upozorňuji, investoři by proto rozhodně neměli spoléhat pouze na to, že budou vydělávat čistě na službách výkonové rovnováhy,“ varuje Jan Fousek.
Jelikož se trh s akumulací dynamicky rozvíjí, je vhodné již během plánování byznysových strategií počítat nejen s poskytováním služeb výkonové rovnováhy firmě ČEPS, ale také s tzv. obchodní flexibilitou. V praxi jde o přizpůsobování výroby a spotřeby energie v reakci na aktuální potřeby trhu a ceny elektřiny. Ve chvílích, kdy je elektřiny přebytek a je levná, jsou úložiště ideálním nástrojem k jejímu uchování. Následně při nedostatku elektřiny a vysoké ceně budou akumulovanou energii prodávat, čímž kromě zajištění dodávek napomáhají také cenovému vyrovnání.
„V západoevropských zemích, kde mají s akumulací i poskytováním flexibility bohaté zkušenosti, je obchodní flexibilita primárním byznysovým zaměřením. Tak je tomu například ve Velké Británii, kde se nachází velké parky o stovkách megawatthodin, u kterých poskytování služeb výkonové rovnováhy tvoří pouze 10 až 15 % záměru. Podobně by tomu v ideálním případě mělo být do budoucna také u nás,“ vysvětluje Jan Fousek s tím, že prostřednictvím obchodní flexibility si tamější baterie pronajímají obchodníci s elektřinou: „Využívají je například při zapojení do cenových arbitráží nebo vyrovnávání tzv. odchylek, tedy rozdílu mezi očekávanou a reálnou výrobou či spotřebou svých zákazníků.“
O optimální využití baterií se mohou kompletně postarat také agregátoři flexibility. Tito specializovaní obchodníci umí za poplatek navrhnout nejlepší obchodní využití a skrze moderní tradingový software a sofistikované řídící systémy efektivně řídit jakýkoliv flexibilní zdroj, ideálně právě velký bateriový systém.
JiT (Zdroj: AKU-BAT)*
V nejbližších měsících a letech budou i v Česku přibývat velké bateriové systémy s kapacitou v řádech až stovek megawatthodin. Foto archiv/EGEM