Evropa kráčí k bezuhlíkové energetice. Zásoby fosilních paliv jsou omezené a rychle vyčerpatelné. Záleží tedy na nás, zda umožníme a také aktivně přispějeme k transformaci současné energetiky. Efektivnější musí být například i využití tepla z biomasy, čemuž by pomohl lepší systém podpory.
Výtah z článku, který vyjde v časopise Energie 21 č. 5/2017.
Současný systém veřejné podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE) byl nastaven v roce 2005 a s drobnými obměnami byl udržován až do roku 2013, kdy byla podpora OZE v podstatě ukončena. Její původní úloha se postupně vytratila a z podpory se stala spíše „šikana“ provozovatelů OZE.
V současnosti se opět začíná prosazovat spíše objektivní hodnocení OZE nad povrchním negativizmem. Pro ještě lepší začlenění do energetiky je však třeba plně využít potenciál OZE zdrojů, který nám nabízí, a nesvazovat je ohraničeným systémem podpor. Není ani správné podporu zákonem stanovit na produkci elektrické energie a pak kritizovat provozovatele, že mrhají teplem, které při výrobě elektřiny vzniká.
Kolem bioplynových stanic (BPS) vyrůstají různé provozy, které využívají lokálně dostupnou energii z bioplynu, a to elektřinu i teplo. Jsou to různé zemědělské stavby a skleníky, potravinářské závody (mlékárny, pivovary, lihovary, sušárny ovoce apod.), ale i hotely, obecní budovy, obchody a sociální zařízení. Většina těchto provozů má přitom typický teplárenský provoz, tj. teplo potřebují jen v zimním období. Díky současnému systému provozní podpory je ale chod kogeneračních jednotek (KJ) v bioplynových stanicích během roku téměř konstantní a konstantní je i výroba elektřiny a tepla. Je tedy zřejmé, že v průběhu roku dochází, zejména u tepla, k nesouladu mezi produkcí a poptávkou.
Vhodnou změnou systému podpory, nebo zajištěním stejné míry podpory jako např. na zemní plyn, by mohlo dojít například k instalaci další KJ, která by řešila zvýšenou poptávku po energiích v zimních měsících. V letních měsících by naopak celá BPS přešla do provozního útlumu. Roční výroba elektrické energie, a tedy i míra provozní podpory, by byla téměř shodná s předchozími roky, ale výrazně by klesla spotřeba fosilních paliv a stoupla efektivita provozu.
Rozvoj výroby tepla z dřevní štěpky, slámy, nebo pelet v ČR je motivován provozní podporou. Tato podpora se vztahuje na teplo vyrobené z výše uvedené biomasy, pokud je vyrobeno ve zdroji s výkonem vyšším než 200 kW a teplo je dodáváno do rozvodné tepelné soustavy třetím osobám. Výše provozní podpory je 52 Kč na GJ a slouží především na pokrytí rozdílu mezi levnějším uhlím a biomasou.
Podpora je určena zdrojům, které vyrábí teplo jak samostatně, bez výroby elektrické energie, tak kombinovaně s výrobou elektrické energie v režimu KVET. V případě zdrojů KVET se podpora vztahuje na zdroje do výkonu 7,5 MWel, u výtopen (bez výroby elektřiny) není horní hranice výkonu stanovena.
Díky této podpoře jsou rozšiřovány tepelné rozvody větších městských tepláren jako například v Třebíči nebo menší projekty vytápějící zemědělské usedlosti, hotely či kanceláře. Podpora je určena přímo na využití tepla a tím podporuje výtopny v tom, aby provozovaly zdroj podle potřeb svých odběratelů.*
(O současnosti i budoucnosti lepšího využívání tepla z biomasy bude možné diskutovat na pravidelné konferenci Biomasa, bioplyn a energetika, kterou CZ Biom letos pořádá 7. a 8. listopadu v Olomouci v Hotelu Flora.)
Adam Moravec, CZ Biom – České sdružení pro biomasu
Obrázky:
Velké energetické stavby budou postupně nahrazeny decentrálními zdroji Foto archiv/Stricker
Kolem bioplynových stanic vyrůstají provozy, které využívají elektřinu i teplo. Foto archiv/CZ Biom
Stávající podpora KVET ztěžuje adaptaci BPS na změnu poptávky po teplu. Foto archiv/Energie 21
Provozní podporu má i výroba tepla z dřevní štěpky, slámy nebo pelet. Foto archiv/Step Trutnov
