Evropská komise (EK) přijala počátkem července balíček opatření, jejichž cílem je zajištění udržitelného využívání klíčových přírodních zdrojů, posílení odolnosti potravinových systémů a zemědělství EU a nakládání s textilním odpadem. Rovněž byl představen první unijní právní předpis o monitorování půdy. Klíčem ke zvýšení odolnosti zemědělství je pak využívání nejmodernějších technologií a inovací, jako jsou nové genomické techniky (NGT).
Navrhovaná opatření si kladou za cíl zavést udržitelné hospodaření s půdou jako normu, díky níž dojde k eliminaci zdravotních a environmentálních rizik souvisejících s kontaminací půdy.
„Téměř před dvěma lety jsme představili program Fit for 55 pro realizaci klimatického pilíře Zelené dohody. Dnes doplňujeme naše dřívější návrhy na obnovu přírody a omezení chemických pesticidů. Tyto návrhy spolu úzce souvisejí a souvisejí s potřebou opatření v oblasti klimatu, zdravá půda absorbuje více uhlíku, zadržuje více vody a chrání před suchem.
Nové genomické techniky
Umožněním bezpečného používání nových genomických technik budou mít zemědělci přístup k odolnějším plodinám, které vyžadují méně pesticidů,“ uvedl první místopředseda EK Frans Timmermans. Návrh nového předpisu týkajícího se půdy představuje harmonizovanou definici zdraví půdy, zavádí komplexní rámec pro jeho monitorování, podporuje udržitelné hospodaření s půdou a sanaci kontaminovaných lokalit.
Shromažďování údajů o půdě pomůže zemědělcům k zavádění nejvhodnějších metod úpravy půdy, zvýšení její úrodnosti a výnosů, a to při minimalizaci spotřeby vody a živin. Kromě toho budou sledovány údaje o vysychání půdy, erozích či zadržování vody, což posílí prevenci proti přírodním katastrofám.
Dlouhodobým cílem předpisu je dosažení zdravé půdy v EU do roku 2050 za podmínky nulového znečištění. Přijetí návrhu pro členské státy znamená, že budou povinny posuzovat a identifikovat kontaminované lokality v rámci svých území a ty následně vyčistit na vlastní náklady, což povede ke snižování rizik pro životní prostředí i zdraví obyvatel.
Odolnost změnám klimatu
Návrhy EK mají rovněž podpořit udržitelnost a inovace tím, že umožní bezpečné využívání technického pokroku v oblasti nových genomických technik, rozšíří využívání plodin odolných vůči změně klimatu a omezí používání chemických pesticidů. Návrh plánuje ustanovení dvou kategorií rostlin NGT.
Budou se dělit na ty, které jsou srovnatelné s přirozeně se vyskytujícími nebo konvenčními rostlinami, a dále na ty se složitějšími modifikacemi. Kategorie rostlin NGT budou podléhat různým požadavkům pro vstup na trh, přičemž ze strany České republiky byl již během loňského předsednictví kladen důraz na důkladné označování a přísný monitoring jejich bezpečnosti.
„Nové genomické techniky byly vyvinuty v posledních dvou desetiletích, a to velmi rychle. Členské státy již dříve požádaly Komisi, aby prozkoumala, jak mohou tyto techniky nalézt cestu do našeho legislativního rámce. V mnoha ohledech nové genomické techniky mohou poskytnout stejný výsledek jako prostřednictvím konvenčního a přírodního výběru nebo prostřednictvím cíleného křížení, ale s mnohem větší rychlostí, přesností a efektivitou,“ sdělil Timmermans.
Snížení skleníkových plynů
Nová opatření taktéž navrhují snížení plýtvání potravinami a textilem, což přispěje k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů a dalšímu snížení emisí skleníkových plynů z těchto odvětví. Komise navrhuje, aby členské státy do roku 2030 snížily plýtvání potravinami o deset procent ve zpracovatelském průmyslu a výrobě a o 30 procent v oblasti maloobchodu a spotřebním průmyslu, jako jsou restaurace, stravovací služby a domácnosti. V EU se podle EK každoročně vyplýtvá téměř 59 milionů tun potravin, což je asi 131 kilogramu na obyvatele, přičemž tržní hodnota se odhaduje na 132 miliard eur.
JiT (Zdroj: fia, Zemědělec)
.Navrhovaná opatření si kladou za cíl zavést udržitelné hospodaření s půdou jako normu. Foto archiv/ASZ
