Uhlí z teplárny Mělník nahradí paroplyn

Do roku 2040 odejde mělnická teplárna od uhlí. První část uhelné výroby v lokalitě Elektrárny Mělník bude nahrazena nízkoemisními zdroji: paroplynovými zdroji s možností spalování vodíku, fotovoltaickými systémy zahrnujícími systémy na ukládání energie, tepelnými čerpadly, energetickým využitím odpadu (ZEVO). Součástí transformace bude i poskytování podpůrných služeb distribuční soustavě. Celkový tepelný výkon 2836,5 MWt poklesne na zhruba 1667 MWt.

„V moderním teplárenství budeme spoléhat na zemní plyn a biomasu. Doplňkem bude využívání odpadů. V dlouhodobém horizontu počítáme s využíváním vodíku, ten ale není v současnosti k dispozici.  Součástí řešení může být i využití tepla z nových jaderných elektráren. Český systém centrálního zásobování teplem patří v Evropě k nejpropracovanějším a chceme ho v co nejrozumnější míře zachovat.I když role uhlí v české energetice postupně končí - vláda stanovila konec uhlí v energetice na rok 2033, ČEZ plánuje skončit v teplárenství s uhlím už v roce 2030. Ovšem ekonomika uhelných zdrojů může využívání uhlí v energetice ohrozit už mnohem dříve. Čas ukáže. Proto je třeba urychleně vybudovat nové zdroje elektřiny a tepla, které nahradí ty uhelné,“ říká Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ.

Podpis smlouvy

Současné zdroje v lokalitě Mělník – největšího výrobce tepla v Česku – projdou do roku 2030 významnou změnou.  Stará zařízení nahradí nové, moderní zdroje šetrné k životnímu prostředí. Mělník tak do roku 2030 zcela skončí s výrobou elektřiny a tepla z uhlí. První část uhelné výroby v lokalitě Elektrárny Mělník bude nahrazena nízkoemisním paroplynovým zdrojem. Zástupci společnosti Energotrans a zhotovitele, sdružení firem Metrostav DIZ a Siemens Energy, slavnostně podepsali letos v květnu smlouvu na výstavbu nového zdroje tepla pro Prahu. „Elektrárna Mělník je významný bod na energetické mapě České republiky. Zajišťuje jak výrobu elektřiny, tak dodávku tepla. Po kompletní transformaci budou jako náhrada uhlí sloužit paroplynové zdroje a zařízení na energetické využití odpadů, to vše doplněné o výkon v plynové kotelně a elektrokotlích. Unikátní infrastrukturu uhelných lokalit chceme obecně využít pro postupný přechod k nízkoemisním a bezemisním zdrojům,“ uvedl Jan Kalina.

Postup prací

Přípravy na výstavbu prvního paroplynového zdroje už začaly demolicí stávajících objektů apřípravou staveniště. Uvedení do provozu je v plánu v roce 2029. Nový zdroj o elektrickém výkonu 266 MWe a tepelném výkonu 183 MWt vyrobí podle předpokladů bezmála 730GWh elektřiny za rok a dodá teplo na úrovni až 2 PJ za rok. Na celkové dodávce tepla z lokality Mělník se tak bude podílet zhruba 30 procenty. Součástí záměru, jehož dodavatelem je sdružení společností Metrostav DIZ a Siemens Energy, je i smlouva na servis a údržbu plynových turbín. „Nejdelším přivaděčem (34 km) zásobujeme asi polovinu Prahy, respektive téměř celý pravý břeh Vltavy, dále samotný Mělník a Neratovice. Celkem jde o zhruba 230 tisíc domácností, ale i školy, úřady nebo nemocnice,“ dodává Miroslav Krpec, předseda představenstva společnosti Energotrans ze Skupiny ČEZ.

Financování

Celkové investice v lokalitě Mělník dosáhnou více než 50 miliard korun. Postupně budou postaveny a zprovozněny až tři paroplynové zdroje o celkovém elektrickém výkonu téměř 1200 MWe. Veškeré nové paroplynové zdroje budou připraveny i na budoucí využití vodíku. Na přelomu let 2027/2028 se předpokládá uvedení do zkušebního provozu zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO). První stavební práce by měly vypuknout již letos v létě. Půjde zejména o zřízení zařízení staveniště pro potřeby zhotovitele a demolice stávajících objektů, které uvolní místo nové stavbě. V loňském roce byla do provozu uvedena fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 7,3 MWp umístěná na bývalé skládce uhlí. Mezi další doplňkové technologie, s jejichž přípravou se v rámci transformace lokality počítá, patří například plynová kotelna, elektrokotle, akumulace tepla či bateriový systém na ukládání elektřiny.

Projekt výstavby paroplynového zdroje je spolufinancován ze systému EU pro obchodování s emisemi prostřednictvím Modernizačního fondu. Na jeho realizaci obdržela společnost Energotrans investiční podporu ve výši 7,26miliard korun, která tvoří více než 50 % z celkových výdajů, i provozní podporu ve formě aukčního bonusu na elektřinu po dobu 15 let od zprovoznění zdroje. Také projekt výstavby ZEVO získal podporu z Modernizačního fondu, a to ve výši 6,4 miliard korun.

Bezuhelná budoucnost

Už nyní staví ČEZ nové moderní teplárny v Ústeckém kraji v Prunéřově, Tušimicích a Ústí nad Labem a také v Moravskoslezském kraji v Dětmarovicích. Součástí řešení je i využití tepla z jaderných elektráren, jehož příkladem může být fungující spojení Jaderné elektrárny Temelín s Českými Budějovicemi. Na konec uhlí v českém teplárenství se Skupina ČEZ chystá dlouhodobě. Připravuje a staví nové nízkoemisní teplárny v hodnotě desítek miliard korun, jejichž provoz zajistí především biomasa a zemní plyn. Současně ČEZ usiluje o zachování systému centrálního zásobování teplem všude tam, kde jsou k tomu podmínky a kde dosáhne dohody s partnery na úrovni měst a krajů. Benefity modernizace teplárenství pro zákazníky jsou stabilní, ekologické a bezpečné dodávky tepla na další desítky let, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší a minimální zátěž pro městské rozpočty.*

/ev/

Na foto: FVE v Mělníku na místě bývalé skládky uhlí/ Archiv ČEZ