Uhlíkové clo EU: koho se týká a co se mění

Evropské uhlíkové clo, oficiálně Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM), se od nového roku stalo realitou. Po dvouletém přechodném období vstupuje do ostrého provozu nástroj, který má chránit evropský průmysl před emisně náročným dovozem a zabránit přesouvání emisí mimo EU.

Zatímco evropské firmy platí za každou tunu emisí prostřednictvím systému EU ETS, dovozci budou nově muset dokupovat certifikáty odpovídající emisím „ukrytým“ ve zboží, a to u vybraných základních produktů, jako jsou železo a ocel, hliník, cement, hnojiva, elektřina a vodík.

Systém pracuje s prahovou hranicí 50 tun dovozu ročně – firmy pod tímto limitem zůstávají mimo režim CBAM, jakmile jej však překročí, mechanismus se vztahuje na celý dovoz v daném roce. U elektřiny a vodíku žádná výjimka neplatí.

Odpovědnost za dodržování pravidel nese dovozce, v Česku se dohled rozdělí mezi Celní správu ČR, která zajistí registraci a kontrolu dovozu, a Ministerstvo životního prostředí, jež bude prodávat certifikáty a ověřovat emisní data.

Výnosy se mají dělit mezi státy a EU

Ačkoliv CBAM právně platí už od ledna 2026, samotné platby se zatím vybírat nebudou – první prodej certifikátů je plánován na únor 2027. Výše uhlíkového cla se bude odvíjet od množství emisí obsažených ve zboží a od ceny emisních povolenek EU ETS: v roce 2026 se použije čtvrtletní průměr aukčních cen, od roku 2027 pak týdenní průměr. Výnosy z CBAM budou vybírat členské státy, přičemž Evropská komise navrhuje, aby se clo stalo novým zdrojem rozpočtu EU – zhruba 75 % výnosů, odhadovaných od roku 2028 na přibližně 1,5 miliardy eur ročně, by mířilo na úroveň EU, zbylých 25 % by zůstalo státům. Kolem uhlíkového cla však stále panuje nejistota a řada firem z něj má obavy

Uhlíkové clo se přitom sotva rozběhlo a Evropská komise už připravuje jeho rozšíření. Pokud by CBAM dopadal pouze na základní suroviny, vzniká podle Komise motivace přesouvat finální fáze výroby mimo EU a dovážet hotové výrobky. Od roku 2028 by se proto mechanismus měl vztahovat i na zhruba 180 výrobků s vysokým podílem oceli a hliníku – od průmyslových strojů a kovových dílů až po některé spotřebiče či automobilové komponenty.

Pomůže dočasný dekarbonizační fond?

Současně Komise již v prosinci 2025 navrhla vznik dočasného dekarbonizačního fondu, který má pomoci evropským výrobcům zboží spadajícího pod CBAM čelit konkurenci na trzích mimo EU. Fond má částečně kompenzovat náklady na emisní povolenky EU ETS, podpora však nebude automatická a bude podmíněna investicemi do snižování emisí a dekarbonizace výroby.

Navržený model tak propojuje uhlíkové clo s podporou transformace průmyslu: část peněz vybraných na hranicích se má vracet firmám zpět. Zároveň ale vzniká další komplexní systém žádostí, kontrol a ověřování, se kterým se budou muset podniky i úřady vyrovnat.*

JiT (Zdroj: Euractiv.cz)

Uhlíkové clo se sotva rozběhlo a Evropská komise už připravuje jeho rozšíření. Archiv/Energie