Za poslední roky je zřejmá poměrně velká pozornost Evropské unie věnovaná „zeleným aktivitám“, ke kterým patří zejména zvyšování energetické účinnosti. Na základě sloganu, že úspory energie by měly být na prvním místě, je stále větší důraz kladen na snižování konečné spotřeby energie a až následně na ekologizaci stávajících energetických zdrojů a na instalaci obnovitelných zdrojů energie. V Česku se ale tento přístup zatím dostatečně neprosadil.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2021.
Evropská priorita snižování konečné spotřeby energie stále není v České republice dostatečně vnímána. Přestože určitý pokrok je viditelný, o úsporách energie se pořád víc mluví, ale nedaří se energeticky úsporné projekty kvalitně připravovat a tím i kvalitně realizovat.
Již více než rok platí pro všechny státy EU pravidla pro plnění cílů v oblasti úspor energie, které jsou vloženy do dokumentu s názvem Národní energeticko-klimatický plán, který každý členský stát byl povinen zpracovat a předat jej ke schválení „do Bruselu“. Gesci za plnění příslušných cílů má Ministerstvo průmyslu a obchodu, ovšem zodpovědnost za plnění cílů má stát, tedy vláda ČR, která má zatím bohužel jiné priority.
Za období 2014–2020 měla Česká republika splnit cíl dosažení každoročně 7,3 PJ, což znamená nové úspory v součtu za celé sedmileté období v objemu 51,1 PJ. Podstatná ovšem je kumulovaná hodnota úspor, která měla dosáhnout celkové hodnoty 204,4 PJ. Velmi podstatný je přístup podnikatelských subjektů, od kterých je očekáván aktivní přístup k vykazování úspor energie dosahovaných v rámci své činnosti, a to na bázi dobrovolných dohod, které by měly být uzavírány mezi jednotlivými společnostmi a státem zastoupeným Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Podnikatelský sektor zatím nepřistupoval k plnění cíle nijak aktivně, ovšem podařilo se připravit vzorovou dobrovolnou dohodu a v uplynulém roce se podařilo uzavřít dobrovolné dohody se dvěma společnostmi, kterými jsou ČD Cargo a ČEZ.
Když se řekne úspory energie, nikoho to nijak zvlášť nemotivuje. Pro spotřebitele energie není totiž zcela zřejmé, co je třeba dělat pro to, aby byl o úspory energie skutečný zájem. Proto je třeba motivovat lidi a firmy, aby měli všichni snahu změnit své chování ke spotřebě energie. Podstatné je, aby se zejména energetické firmy snažily vytvořit z úspor energie byznys.
Vyšší motivaci k dosahování úspor energie mohou ovlivnit různé programy ze strany státu. Během roku 2020 navrhla Evropská unie kromě standardních operačních programů další možnosti podpory různých projektů, ze kterých by měly být podporovány energeticky úsporné projekty. Je ovšem otázka, jak toho Česká republika využije.
Poměrně malým podpůrným nástrojem je program EFEKT. Tento program se zaměřuje zejména na neinvestiční dotace, které motivují k přípravě kvalitního energeticky úsporného projektu. Dalšími možnostmi je podpora zavedení energetického managementu, zpracování místních energetických koncepcí nebo přípravy projektů řešený metodou EPC, což je specifická forma realizace energeticky úsporných projektů.
Provádění energetického managementu je systematickou péčí o spotřebu energie v určitém objektu. Nejprve je třeba soustředit informace o stavu příslušného objektu a o objemu spotřeby energie.
Využívání obnovitelných zdrojů energie je obecně dávána přednost před realizací energeticky úsporných projektů. V případě, že je připravován projekt týkající se energetických systémů v budovách nebo v areálech, prvotně by mělo být zváženo, zda by nemohlo být nadále spotřebováváno méně energie než doposud, což je úvaha o potenciálu úspor energie.
Aktuálně je pro obce a města stále častější téma s názvem komunitní energetika. V tom smyslu platí podobný přístup, jak už bylo uvedeno, že se uvažuje především o instalaci obnovitelných zdrojů. Velmi populární je například instalace fotovoltaických panelů.
Vladimír Sochor
Obrázky:
Společnost ČD Cargo uzavřela se státem dohodu o převzetí odpovědnosti za plnění cílů v oblasti úspor energie. Foto archiv/ČD Cargo
Metoda EPC je využitelná v různých objektech, ale je třeba předem zjistit, jestli jsou pro takový přístup vhodné. Foto archiv/Ekonomický deník
