Zdroje Evropské komise uvádějí, že pokud nebudou přijata účinná opatření, spotřeba energie v EU v příštích 15 letech stoupne nejméně o 10 %. To není dobrá zpráva, neboť podle odhadů ze stejného zdroje bude v roce 2030 EU závislá ze 70 % na dovozu veškeré energie ze zahraničí, z toho bude 90 % bude ropa a 80 % plyn. Dalším potenciálním rizikem jsou kolísavé ceny energetických surovin.
Budoucí politiku Evropské unie v oblasti úspor energie a posilování energetické účinnosti nastínila Zelená kniha EU o energetické účinnosti. Analýza vývoje spotřeby energie a přijetí efektivních úsporných opatření je aktuální úkol také pro Českou republiku.
Zelená kniha především naznačuje řadu možností, jak dosáhnout cíle do roku 2020, tj. uspořit 20 % spotřeby energie v EU, změnou chování spotřebitelů a širším zaváděním účinnějších technologií v podnikatelské sféře.
Zvýšení cen ropy počátkem sedmdesátých let přimělo země EHS k tomu, aby přehodnotily svoji spotřebu energie s cílem stát se méně závislé na ropě. Pokrok v tomto ohledu způsobil, že koncem sedmdesátých let došlo k narušení pevné vazby mezi růstem HDP a spotřebou energie. Tato skutečnost se odrazila i v postupném snižování energetické náročnosti do současné doby, např. v Německu a Dánsku se energetická náročnost snížila o 40 %, ve Francii o 30 %.
Současná spotřeba elektrické energie a rozvoj dopravy ovlivňuje emise skleníkových plynů. Energetická účinnost je jedním ze stěžejních nástrojů jejich snížení. K tomuto účelu byla v roce 2006 vydána směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady č. 32 „O energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách“.
Aby se dosáhlo úspor ve všech oblastech, je nezbytně nutné stanovit potenciál podle kategorií průmysl a energetika, budovy pro bydlení, budovy pro komerční účely a doprava.
Pro oblast výroby a distribuce energie jsou stanoveny priority:
- stanovení požadavků na minimální účinnost energetických zdrojů s výkonem nad 20 MW
- podpora kombinované výroby elektrické energie a tepla (kogenerace)
- harmonizace výpočtových metod pro vysoce účinnou kogeneraci
- harmonizace záruk původu za elektřinu vyrobenou v kogeneraci
- požadavky na účinnost v rozvodech tepla (norma)
Pro snížení energetické náročnost budov byla ve směrnici MPO č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov navrženy minimální požadavky na měrnou spotřebu energie [kWh/m2] u nových i rekonstruovaných budov. Tato směrnice se v současné době novelizuje. Dále jsou stanoveny hodnoty energetické náročnosti nových budov na úrovni „pasivních domů“ od roku 2015. Cílem je snížení hranice pro povinnost zpracování energetického průkazu u stávajících budov pod současných 1000 m2
Konečná spotřeba je spotřeba paliv a energie zachycená před vstupem do spotřebičů, ve kterých se využije pro finální užitný efekt, nikoli pro výrobu jiné energie (s výjimkou druhotných energetických zdrojů). Na tomto principu byla Nezávislou energetickou komisí (NEK) provedena analýza podle jednotlivých sektorů v národním hospodářství.
Při hodnocení konečné spotřeby energie (KSE) se provedlo porovnání s dokumentem DG TREN „Energy baseline scenario to 2030“, ve kterém se předpokládá nárůst spotřeby v roce 2030 o 20,5 % oproti roku 2006.
V rámci opatření na zateplování domů, která se začínají uplatňovat s podporou státu, předpokládáme úsporu až 40 % současné spotřeby tepla, takže se bude snižovat výroba v centralizovaných zdrojích tepla (CZT). Již dnes dochází ke změně způsobu vytápění z CZT v sídlištích, kde jsou zatepleny panelové domy. Tepelné zdroje jsou předimenzované a výroba tepla je realizována s nižší účinností, což se projevuje ve vyšší ceně. Majitelé domů nebo společenství vlastníků tento problém řeší odpojováním a výstavbou domovních kotelen. Tento proces ale efektivitu výroby tepla ještě snižuje. Navíc v sídlištních lokalitách bude docházet ke zhoršování kvality ovzduší s negativním dopadem na zdraví obyvatelstva.
Možným řešením je v průběhu zateplování rekonstruovat centrální zdroje, které tak mohou přecházet z výtopenského systému na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie. Současně je nezbytné rekonstruovat rozvody na vytápění, aby ztráty byly nejvýše 8 %. K podpoře zateplování domů je důležité podpořit také investice do tepelných zdrojů formou vhodné kombinace poplatků za znečišťování ovzduší a odpisové politiky.
Celý článek je uveřejněn v čísle 1/10 časopisu Energie 21.
Autor: Ing. Vladimír Vlk, MŽP ČR (CZ Biom a Pro-Energy)
