Bioplynová stanice v Rapotíně na Šumpersku bude jako první v Česku vyrábět biometan z biologicky rozložitelných odpadů. Biometan má stejné vlastnosti jako zemní plyn z Ruska či odjinud, a může ho tedy nahradit. V pokročilé formě je dokonce čistější než klasický fosilní plyn. Vše, co funguje na zemní plyn, bude fungovat i na biometan bez nutnosti jakýchkoliv úprav technologie a dalších investic.
Bioplynová stanice v Rapotíně nyní zpracovává biologicky rozložitelný gastroodpad, tedy například prošlé jídlo nebo zbytky z restaurací. Z nich získává bioplyn, který následně v kogenerační jednotce mění na elektrickou energii a teplo. Jenže tenhle postup není dostatečně efektivní. Nově se proto bude nadbytek získaného bioplynu upravovat na biometan. „Kogenerační jednotky mají účinnost okolo 40 procent, ale technologie membránové separace výroby biometanu více než 99 procent. Vyrobený biometan je vtláčen do plynárenské soustavy, kde je uložen a může být spotřebován kdekoliv,“ vysvětluje Martin Vrtiška, obchodní ředitel Energy financial group, která stanici provozuje.
Celková investice do vylepšení technologie, která v Rapotíně umožní výrobu biometanu a připojení k plynovodu, je 45 milionů korun. Počítá se s návratností pět let. „Biometan má velkou budoucnost, je to jeden ze způsobů, jak umožnit dlouhodobou akumulaci energie v rámci soustav,“ říká výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.
Jinými slovy, biometan lze vyrábět kontinuálně a nezávisle na počasí. A navíc vše, co funguje na zemní plyn, bude fungovat i na biometan bez nutnosti jakýchkoliv úprav technologie a dalších investic. Ať už jde o plynárenskou infrastrukturu včetně celorepublikové sítě na CNG či domácí spotřebiče. Dá se také skladovat v podzemních zásobnících, kterých je v Česku nyní osm a lze v nich jednorázově uskladnit více než třetinu roční spotřeby plynu.
Vzhledem k neexistenci podpory se bude zelený biometan z Rapotína zatím prodávat do zahraničí. Problém je, že si takto prodanou energii nebude moci Česko připočítat ke svým cílům úpory skleníkových plynů. „Úspory emisí budou započítány v zahraničí. Ale pokud náš stát biometan nepodpoří, tak český biometan bude v dalších letech exportován do EU a ČR tak nebude schopna splnit závazky,“ upozorňuje Vrtiška.
Výroba biometanu v Evropě má více než desetiletou tradici. Největší boom však podle Vrtišky začal před pěti lety s nástupem technologie membránové separace a s nárůstem tlaku na snižování emisí skleníkových plynů v dopravě. Největší počet výroben biometanu je v Německu, Francii, Velké Británii a Dánsku. Česko se chystá výrobu biometanu podpořit. Hlavním důvodem je požadavek na navýšení podílu obnovitelných zdrojů v dopravě a snížení emisí. A zelený plyn by v tom mohl pomoci.
Red (Zdroj: Český plynárenský svaz)
