V České republice se bude v roce 2035 podle poradenské společnosti EGÚ Brno ve srovnání s rokem 2023 vyrábět 3× více elektřiny v solárních elektrárnách (FVE) a 7,5× více elektřiny z větru (VTE). Do roku 2035 fotovoltaik podle středního odhadu EGÚ naroste na 8 GW a na přibližně 2,5 GW u větrných elektráren.
Jaké budou dopady? Elektroenergetické sítě se budou muset vypořádat s obřím nárůstem málo koncentrovaného výkonu. Proto by měl stát více podporovat budování nové elektrické infrastruktury, aby zajistil spolehlivé fungování celého systému. „Přes dosud investované miliardy korun se nová energetika v ČR stále nachází teprve na startovní čáře. Na začátku roku 2024 byl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren přibližně 3,6 GW, větrných pak 350 MW. Instalovaný výkon FVE jako skupiny meziročně narostl o 70 %,“ uvedl Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno.
Možný vývoj tuzemské energetiky analyzovala EGÚ Brno v několika variantách řešení s ohledem na vývoj ceny technologií i energetických komodit, tržní atraktivity elektřiny z OZE, regulatorního prostředí i dotací a z větší části i schopnosti sítí nový výkon absorbovat. Vysoká varianta výhledu přitom pro rok 2035 ukazuje na instalovaný výkon FVE ve výši až 11 GW a VTE okolo 3,5 GW. V této variantě je již připojování nových zdrojů do sítí podle energetických odborníků v daném čase těžko řešitelné. „Distribuční sítě budou mít problém především s malými decentrálními fotovoltaikami do 1 MW, které podle našeho odhadu budou tvořit přibližně 25 % nového výkonu. Fotovoltaiky a obecně OZE ale zdaleka nebudou jediný problém. Obecně platí, že si soustava vyžádá vysoké investice, protože se jednoduše řečeno bude muset vypořádat s obřím nárůstem málo koncentrovaného výkonu,“ vysvětlil M. Macenauer.
Odchod od spalování uhlí ve velkých elektrárnách a decentralizace energetiky budou spojeny s připojováním nejen výroben typu kogenerace, záložních motorů či baterií, ale i nových odběrů. Výrazným problémem budou i změny toků elektřiny v soustavě vyvolané například využitím flexibility spotřeby či výroby i na nejnižší napěťové úrovni. Podle EGÚ Brno by z pohledu systému bylo pro co nejekonomičtější dekarbonizaci energetiky v České republice výhodné, kdyby stát směřoval větší díl dotací do budování nové a posilování stávající elektrické infrastruktury na úkor přímých dotací do malých zdrojů. „Dotace do malých zdrojů uměle udržují vysokou cenovou hladinu těchto instalací. Upozorňuji, že zatímco dotace do síťových investic pomáhají všem zákazníkům prakticky plošně, dotace do mikrozdrojů na maloodběru působí výrazně na vznik a posilování vodárenského efektu,“ uvedl M. Macenauer.
Stát se podle oborníků bude muset také připravit na výrazné navyšování povolených investic do regulovaných síťových odvětví, do distribuce i přenosu. Vedle podpory síťových investic je podle analýz EGÚ Brno pro fungování systému s velkým podílem OZE výhodné budování projektů s dlouhodobou návratností, jež často nejsou komerčně řešitelné. Mezi takové patří například jaderné elektrárny nebo velká úložiště elektřiny ve formě nových přečerpávacích vodních elektráren, pro které je v ČR množství vhodných lokalit.*
ev/Zdroj: TZ EGÚ Brno/
