Čím větší je větrná elektrárna, tím více je zachycené větrné energie a vyrobené elektřiny. V budoucnu mohou mít ty na moři výkon i 15 megawattů. S velikostí elektráren však také narůstají logistické problémy, a to jak na pobřeží, tak na vodě.
Do budoucna se větrné elektrárny rozrostou jak do délky, tak co do objemu vyrobené elektřiny. Podle informací Seznam zprávy jedna taková vyrůstá na moři asi 25 km od ostrova Martha’s Vineyard u východního pobřeží Spojených států. Její výrobní kapacita činí 800 megawattů. Bude využívat 13megawattové turbíny Haliade-X od společnosti General Electric Renewable Energy. Jejich výška dosahuje 260 metrů, průměr rotoru je 220 metrů a délka lopatek 107 metrů. Jde o novou generaci turbín, které mají být instalovány v následujících letech.
Kromě General Electric se do závodu o velké turbíny zapojují i další společnosti. Čínská MingYang Smart Energy v roce 2021 zveřejnila parametry svých elektráren – jde o 264 metrů vysokou konstrukci se 118metrovými listy.
Dánská firma Vestas počítá s 15megawattovou turbínou, která bude mít průměr rotoru 236 metrů a 115,5metrové lopatky, Siemens Gamesa Renewable Energy vyvíjí elektrárnu, jež se skládá ze 108metrových lopatek a její průměr rotoru dosahuje 222 metrů.
Důvody pro zvětšování elektráren jsou podle amerického ministerstva energetiky jasné. Čím jsou věže turbín vyšší, tím více větrné energie zachytí, protože se zvyšující se nadmořskou výškou sílí i vítr. Umožňuje větrným turbínám pokrýt větší plochu, zachytit více větru a vyrobit více elektřiny. Podobně je tomu i u lopatek – čím jsou delší, tím více větru zachytí, a to i v oblastech, kde fouká méně.
Počet větrných elektráren na moři s vyšším výkonem do budoucna pravděpodobně dále poroste. „Turbíny s výkonem větším než 8 MW tvořily v letech 2010 až 2021 pouze tři procenta celosvětových instalací, ale do roku 2030 se tento podíl podle prognóz vyšplhá na 53 procent,“ uvádí společnost Rystad Energy.
Velikost však představuje i řadu problémů. Ten hlavní je v logistice. Rostoucí velikosti se budou muset přizpůsobit i plavidla používaná k přepravě jejich součástí. Více než stometrové lopatky se hůře dopravují na moře. Proto bude poptávka po plavidlech, která jsou schopná instalovat větší elektrárny na moři, do roku 2024 převyšovat nabídku. Provozovatelé tak budou muset investovat do nových plavidel nebo modernizovat stávající.
Další potíže představují přístavy, kde plavidla určená pro instalaci offshorových elektráren kotví. I zde budou zapotřebí investice a modernizace. Podle zprávy průmyslového orgánu WindEurope budou muset evropské přístavy do roku 2030 investovat 6,5 miliardy eur, aby „expanzi větrné energie na moři podpořily“. Přístavy by musely také „rozšířit své pozemky, posílit přístaviště, vylepšit své hlubokomořské přístavy a provést další stavební práce“.
(Zdroj: Energy-Hub)*
Foto archiv/E21
