Portál dánského státního provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy Energinet.dk v březnu zveřejnil výroční zprávu o využití větrné energie v Dánsku v roce 2014. Zabezpečení dodávek z větru je v Dánsku na vedoucí pozici v Evropě, přitom je poměrně stabilní a koresponduje i s postupným přechodem Dánska na obnovitelné zdroje. Klíčem k dalšímu vývoji v budoucnosti je propojení sítí a energetická spolupráce v rámci Evropy.
Stručný obsah článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2015.
Cílem dánského státního podniku Energinet.dk není generovat zisk, ale vytvořit co největší hodnoty pro dánskou společnost. Dosažené výsledky jsou tak dokladem schopnosti udržet vysokou úroveň zabezpečení dodávek elektřiny a plynu, a přitom přispívat k sociálně a ekonomicky efektivnímu přechodu na zelenou energetiku a k zdravému investičnímu klimatu v odvětví energetiky.
Výroční zpráva Energinet.dk 2014 je rozdělena do pěti kapitol, které se zaměřují na nejdůležitější problémy a problémy spojené s přechodem na čistou energetiku v mezinárodním kontextu, ve kterém se musí budoucí řešení připravovat:
- Zabezpečení dodávek elektřiny a plynu v Dánsku: v nejbližších několika letech bude mnohem těžší vyrovnat elektrizační soustavy, což je klíčem k tak běžné činnosti jako je „zapnout světlo“.
- Cesta Evropy z černé na zelenou energii vyžaduje nové energetické dálnice, po níž zelená energie může cestovat mezi jednotlivými zeměmi.
- Dánsko je malá a otevřená ekonomika, i pokud jde o energii. Ve zprávě se hovoří o nejdůležitějších faktorech zodpovědných za pokles cen elektrické energie v posledních letech.
- Trhy s elektřinou a plynem mohou přispět k řešení problémů spojených se zeleným přechodem, ale stávající modely na trhu musí být změněny tak, aby odměnou spotřebitelů byla flexibilita na straně výrobců.
- Zelený přechod vyzývá k integrovanému plánování různých energetických systémů - elektřiny, topení, plynu a dopravy. Ve stejné době musí být vyvinuty a navrženy kapacity pro skladování energie plynu a také ve formě elektřiny.
Ve finančním přehledu jsou uvedeny výsledky tří obchodních segmentů Energinet.dk, které jsou řízeny v souladu se zásadou rentability a které určují tarify elektřiny a plynu placených zákazníky. Čtvrtý segment je obchodní činnost Energinet.dk, která zahrnuje dva zásobníky zemního plynu, poradenské služby a pronájem elektrické rozvodné sítě.
Přesto, že stabilita dodávek elektřiny a plynu v Dánsku patří k nejlepším v Evropě, i Dánové musí řešit problémy kolísání výroby z obnovitelných zdrojů. V loňském roce se totiž podíl větrné energie v jejich elektrizační soustavě zvýšil z 33 % na více než 39 % primární spotřeby. Bezpečnost dodávek však není ohrožena a jde ruku v ruce s ambicí dánského parlamentu, že větrná energie by v roce 2020 měla zajišťovat polovinu spotřeby elektřiny.
Zpráva také poukazuje, že je potřeba i mnohem rozáhlejší integrované plánování a další mezinárodní spolupráce, pokud Dánsko a zbytek EU chtějí splnit politické zadání postupné nezávislosti na fosilních palivech – uhlí, ropě a zemním plynu.
Dánsko sice drží světový rekord v podílu větrných elektráren v elektrizační soustavě, ale Švédsko a Německo produkují více energie z větru. A v roce 2020 bude mít Německo dokonce téměř pětkrát tolik energie z větru, než má Dánsko v současné době. To znamená, že v budoucnu bude na trhu s elektřinou dominovat větrná energetika Německa, bez ohledu na počet turbín umístěných na dánské půdě a zakotvených na dánských základech.
Aby tedy bylo možné efektivně využít zvyšující se objemy z větrné energie – a reflektovat skutečnost, že existují dny s dostatkem větru a dny s velmi slabým větrem – musí být mnohem více integrovány i různé energetické systémy.
V souvislosti se zprávou Eneginet.dk je zajímavá informace, že v posledních březnových dnech se nad Evropou prohnala větrná bouře Nioklas, jejíž energetický dopad bylo možno sledovat i na webuhttp://energinet.dk/Flash/Forside/index.html. Jde vlastně o veřejný energetický dispečink Dánska, ve kterém může každý sledovat energetický mix a přetoky elektrické energie (export nebo import) mezi sousedními zeměmi.
Ukázka výstupu z energetického dispečinku v inkriminovaném období je na obrázku: Překlad legendy snad ani není třeba – centrální a lokální výrobci, větrná a fotovoltaická elektřina, převládající export nebo import a celková výroba. Zajímavý je závěrečný údaj, kolik gramů CO2 „vypustila do ovzduší“ průměrně vyrobená kilowatthodina.
Doprava elektřiny po Dánsku a do Norska, Švédska i Německa je on-line. Jen během bouřlivého dne 30. března 2015 se výkon dánských větrných elektráren pohyboval kolem 3800 až 4100 MW (dvojnásobný výkon Temelína) a podíl na celkové výrobě se pohyboval kolem 80 %! Výše uvedený podíl 139 % však přitom nebyl zdaleka dosažen. A například 1. dubna 2015 byl tento podíl (přes 4300 MW) spolu s fotovoltaickou elektřinou již kolem 90 procent.*
JaP (Zdroj: www.energinet.dk)
Obrázky:
Jedna z větrných farem u dánského pobřeží. Foto Břetislav Koč
Výstup energetického dispečinku ze dne 30. 3. 2015, 12:20 hodin letního času
