Větrné elektrárny nemají negativní vliv na ceny nemovitostí
Přítomnost větrných elektráren v obcích nemá negativní vliv na ceny nemovitostí – ukazuje první systematická analýza realizovaných prodejů domů v Česku za posledních deset let. V lokalitách s větrnými elektrárnami i bez nich rostly ceny rodinných domů a rekreačních objektů srovnatelným způsobem. Nikde nedošlo k poklesu. Ceny nemovitostí jsou v průměru v obcích s větrnými elektrárnami dokonce o 5 % vyšší než v těch bez nich. Výsledky tak vyvracejí obavy veřejnosti z negativního vlivu větrných elektráren na jejich nemovitosti.
Jde o první studii tohoto druhu provedenou v České republice. Na její přípravě se podíleli experti z Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a z Oddělení environmentální geografie Ústavu geoniky Akademie věd ČR.
„Na základě naší analýzy lze říci, že přítomnost větrných elektráren nemá v českých podmínkách statisticky významný negativní dopad na ceny nemovitostí v okolních oblastech. Ceny jsou spíše ovlivněny geografickými, ekonomickými a sociálními faktory daných regionů než přítomností větrných elektráren,“ řekl David Slavata, z Ústavu oceňování majetku na Ekonomické fakultě VŠB – Technické univerzitě Ostrava.
Analýza vychází z dat o realizovaných prodejích rodinných domů a objektů individuální rekreace z katastru nemovitostí za období od roku 2014 do roku 2024. Klíčovými indikátory jsou průměrná cena za metr čtvereční zastavěné plochy a cenový růst v čase. Vliv větrných elektráren je zkoumán pomocí komparativní analýzy v šesti dvojicích obcí, které jsou srovnatelné z hlediska demografických a socioekonomických ukazatelů, přičemž pouze jedna z obcí v každé dvojici se nachází v blízkosti větrných elektráren. Tato metodika reflektuje nejen geografické, ale i socioekonomické rozdíly jednotlivých lokalit.
„Obava ze snížení hodnoty nemovitostí patří společně s obavami z hluku a vizuální změny krajiny k nejvýznamnějším faktorům ovlivňujícím postoje obyvatel k plánovaným projektům. Naše dlouholeté výzkumy ovšem ukazují, že v lokalitách, kde se větrné elektrárny postavily, dochází k tzv. efektu familiarizace. Díky osobní zkušenosti obyvatel s elektrárnami dochází k odbourávání původních obav z možných negativních dopadů, zvyknutí si na elektrárny jako na běžnou součást krajiny a převažuje vnímání jejich pozitivních přínosů pro místní rozvoj,” řekl Bohumil Frantál z Oddělení environmentální geografie na Ústavu geoniky Akademie věd ČR.
Větrná energetika v ČR v číslech:
V České republice je na území více než stovky obcí přes 200 větrných elektráren.
V Polsku, které je čtyřikrát větší než Česko, bylo loni instalováno padesátkrát více větrných turbín. Větrná energie tam pokrývá 14 % roční spotřeby elektřiny, zatímco v Česku pouze 1 %.
Nejstarší dosud fungující větrná elektrárna v ČR byla postavena v roce 1993 na Hostýně.
Největší větrný park v České republice má 21 elektráren a nachází se v Ústeckém kraji.
Nejvyšší větrná elektrárna je Vrbice, jejíž výška náboje dosahuje 138 metrů.
Pozvánka pro veřejnost
V sobotu 14. června 2025 od 10:00 do 16:00 se pro veřejnost otevřou vybrané lokality s větrnými elektrárnami a větrnými mlýny po celé České republice. Návštěvníci se mohou těšit na komentované prohlídky elektráren a doprovodný program pro děti i dospělé: nácvik hasičské evakuace z elektrárny, létání s drony, rozšířená realita, skákací hrady a soutěže pro děti. Podrobnosti o programu a přehled lokalit najdete na www.DenVetru.cz.
„V sobotu 14. června se větrné elektrárny a větrné mlýny otevřou veřejnosti u příležitosti světového Dne větru. Veřejnost si může užít den plný zajímavých zážitků, poznat, jak funguje výroba čisté energie a zároveň se pobavit celá rodina,“ zve Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.*
JiT (Zdroj: Komora OZE)
Přítomnost větrných elektráren nemá v českých podmínkách statisticky významný negativní dopad na ceny nemovitostí v okolních oblastech. Foto archiv/Wikipedie
