"Stavbu třetí elektrárny u Vrbice jsme zahájili v září loňského roku a letos na přelomu srpna a září předpokládáme spuštění jejího provozu. Bude mít výšku náboje 138 metrů, tedy o 40 metrů víc než dvě stávající vrtule. Je to poslední elektrárna s betonovým tubusem, která se staví. Její stavba vyjde na 150 milionů korun," řekl jednatel větrného parku Vrbice Rudolf Kreisinger. Dodal rovněž, že větrný park ve Vrbici u Valče je první s betonovými tubusy v ČR, jiné vrtule bývají dnes spíše ocelové. Dvě stávající mají výkon 2,3 megawattu a stejný výkon je plánován i pro třetí vrtuli.
Větrné elektrárny obyvatelům nevadí
Ve Vrbici, která má 210 obyvatel, jsou podle starosty Jiřího Sojky vrtule na polích na kopci za vesnicí spíše oblíbené. "Větší hluk než z vrtulí je tady slyšet z dálnice na Prahu, která leží nedaleko. Lidé se toho před 14 lety při stavbě prvních dvou báli, ale dnes se ptají, proč se nová staví jen jedna," uvedl. Společnost provozující větrné elektrárny přispívá ročně obci do rozpočtu okolo půl milionu korun. Podle Sojky si vycházejí navzájem vstříc i se zimní údržbou obecní komunikace, která k elektrárnám vede. Do budoucna je v plánu ještě vybudování dalších dvou větrných elektráren u vísky Skřípová, která spadá pod Vrbici. První větrná elektrárna v Karlovarském kraji vyrostla v Novém Kostele na Chebsku na podzim 2004. Aktuálně jsou v kraji necelé tři desítky větrných elektráren.
Malý podíl na spotřebě elektřiny
V Česku letos uplynulo 30 let od výstavby první větrné elektrárny, ta vyrostla na Olomoucku. V loňském roce vyrobily větrné elektrárny v Česku 700 milionů kilowatthodin. Z toho nejvíce energie vyrobily větrné elektrárny v Karlovarském kraji, a to v přepočtu na rozlohu a počet vrtulí. Z větrných elektráren pochází v Česku jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, přičemž celoevropský průměr činí, jak uvádí Komora obnovitelných zdrojů energie na svém webu, 19 procent.
/Zdroj: ČTK/*
Na foto: Větrné elektrárny u Hory sv. Šebestiána /Archiv redakce
