Otázka výstavby větrných elektráren (VtE) nadále názorově rozděluje českou laickou i odbornou veřejnost. V politických i odborných diskuzích se polemizuje o negativních dopadech jejich provozu na zdraví člověka, životní prostředí a krajinu, přičemž nad věcnými argumenty a objektivními fakty stále převažují spíše mýty, spekulace a často přehnané obavy. Článek prezentuje vybrané výsledky z výzkumu, který měl za cíl zhodnotit potenciální negativní vlivy VtE optikou samotných obyvatel, kteří žijí v obcích v jejich blízkosti a mají s nimi osobní zkušenost.
Zřejmě nejdiskutovanější otázkou je vztah větrných elektráren k ochraně přírody a krajiny, kdy opoziční názory zdůrazňují jako dominantní aspekt narušení krajinného rázu dotčených území. V posledních letech byly na úrovni krajů vypracovány studie, které se snaží na základě „objektivních“ kritérií (z hlediska limitů ochrany krajiny) prostorově vyčlenit lokality nevhodné pro výstavbu, přičemž výsledkem bývá většinou návrh na téměř absolutní restrikci výstavby v zájmovém území.
Neuvážená výstavba může skutečně znamenat negativní zásah do české krajiny, na druhé straně není možné přistupovat k větrné energii apriori negativně a podléhat nepodloženým faktům a mýtům o jejich negativních impaktech, které mohou zabránit výstavbě ve vhodných a nekonfliktních lokalitách.
V loňském roce byl Ústavem geoniky Akademie věd realizován terénní výzkum zahrnující dotazníková šetření s obyvateli obcí v územích, která byla dotčena výstavbou VtE. Zkušenosti těchto lidí lze považovat za nejcennější a relativně nejobjektivnější informace o potenciálních vlivech provozu VtE na člověka a životní prostředí. Výzkum měl za cíl odpovědět na tyto otázky:
- Jak jsou elektrárny vnímány obyvateli lokalit, kde byla výstavba již realizována a do jaké míry se liší současné postoje od předchozích očekávání a obav?
- Jaké negativní environmentální, sociální a ekonomické dopady jsou nejčastěji spojovány s provozem VtE?
- Které faktory (socio-demografické charakteristiky, geografické aspekty, různé zdroje informací, apod.) se podílejí na utváření postojů lidí?
Z výzkumu vyplynulo, kromě jiného, že rámcovým predikčním faktorem podpory lokálních projektů VtE se zdá být obecný postoj člověka k větrné energii jako obnovitelnému zdroji a hodnocení pozitiv a negativ spojených s jeho využíváním: Ti, kteří považují VtE za čistý zdroj energie přispívající v globálním aspektu k ochraně životního prostředí, nevnímají lokální dopady jejich výstavby na krajinný ráz a další impakty jako příliš podstatné.
Celý článek je otištěn v čísle 2/09 časopisu Energie 21.
Autor: Mgr. Bohumil Frantál, Ústav geoniky Akademie věd ČR, v.v.i., Oddělení environmentální geografie
