Během včerejšího odpoledne proběhlo poslední jednání Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu ještě před zasedáním vlády k této věci. Jednání ukázalo, že vyšší využití solárních a větrných elektráren (scénář s 32% pokrytím spotřeby energie obnovitelnými zdroji v roce 2030) by bylo celkově o něco levnější, zejména díky nižším nákladům na energie.
Kladného výsledku při tomto scénáři by bylo dosaženo i při naopak vyšším objemu potřebných investic. Tento scénář by dále vyžadoval do roku 2030 menší výstavbu zdrojů na fosilní zemní plyn než scénář s nižším využitím OZE v roce 2030.
Ve středu 17. července (nebo nejpozději ve středu 24. července) by o finálních návrzích Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP), Státní energetické koncepce (SEK) a Politiky ochrany klimatu (POK) měla jednat vláda ČR. Vyjádření zástupců ministerstev průmyslu a životního prostředí potvrzují, že jejich ministři vládě navrhnou scénář s nižším rozvojem OZE. Termín pro odevzdání NKEP Evropské komisi uplynul již na konci června.
Ekologické organizace, které prosazují cíl nejméně 33 % obnovitelných zdrojů], vládě doporučují zvolit navržený scénář s vyšším cílem pro obnovitelné zdroje. Podobné doporučení, tj. zvýšit cíl z 30 % na 33 %, zaslala české vládě i Evropská komise. Scénář s podílem 30 % obnovitelných zdrojů předpokládá výstavbu 8 GW solárních a 1,2 GW větrných elektráren do roku 2030. Scénář s podílem 32 % předpokládá výstavbu 10,5 GW solárních a 1,4 GW větrných elektráren. S dostupnými finančními zdroji by však Česko mohlo mít dle odborných studií až 15 GW nových fotovoltaických elektráren a 2 GW větrných turbín.
Modelování scénářů obsahovalo umělé zastropování obnovitelných zdrojů. Naopak v případě jaderných reaktorů model počítá s nejméně třemi novými reaktory bez ohledu na to, zda by je model použil jako ekonomicky efektivní, a bez ohledu na reálnou cenu výstavbu nových bloků v Evropě. Až po modelování byl navíc z politického rozhodnutí dodatečně přidán další jaderný reaktor v Dukovanech. Výsledné návrhy koncepčních dokumentů proto výrazně přeceňují možnosti výstavby drahých jaderných elektráren a počítají s nereálně brzkými termíny jejich spuštění.
Strategické dokumenty také potvrzují cíl ukončit spalování uhlí nejpozději do roku 2033 a rovněž dokládají, na základě odborného modelování, i jeho proveditelnost. Do roku 2050 má ČR ukončit také spalování ropy i zemního plynu, pokud nebude opatřeno zachytáváním a ukládáním oxidu uhličitého.
Politika ochrany klimatu v ČR, která zahrnuje nejen energetiku, ale i další sektory důležité pro snižování či pohlcování emisí, se oproti původnímu návrhu Ministerstva životního prostředí zhoršila po nátlaku Ministerstva zemědělství v oblasti ochrany a obnovy lesů. Byl vyřazen odklad těžby ve starých a cenných lesích a u dvou bodů (omezení holosečí a ponechávání mrtvého dřeva a těžebních zbytků v lesích), není jasné, zda budou nadále vyžadované i v lesním zákoně a tedy funkční i v praxi.
- Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: “Česká vláda má nyní možnost konkrétním činem potvrdit to, o čem její předseda i členové často hovoří, tedy přijatelné ceny energií a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti. Odborné modelování ukazuje, že klíčem je vyšší využití sluneční a větrné energie. Byla by velká chyba toho nevyužít. Doporučujeme, zvolit pro energetiku scénář s vyšším cílem pro obnovitelné zdroje.”
- Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká:“Strategie stále počítají se stejným podílem obnovitelných zdrojů jako původní návrh energeticko-klimatického plánu z loňského října. Ministerstvo průmyslu a obchodu tedy nijak nereflektovalo výsledky veřejné konzultace, ani doporučení Evropské komise. Scénář s vyšším podílem obnovitelných zdrojů přitom je k dispozici a je výhodnější jak z hlediska snižování emisí, tak z hlediska přínosu pro - českou ekonomiku a snižování závislosti na dovozu plynu.”
- Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR, říká: “Navýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie na minimálně 33 % doporučila České republice Evropská komise a vyjádřili se pro to i lidé ve veřejné konzultaci. Proto by tento cíl měl být reflektován také při výběru ambicióznějšího scénáře, který je levnější a optimálnější pro posilování energetické nezávislosti a kvality životního prostředí v ČR. Pozitivní je, že strategické dokumenty počítají s legislativním ukotvením odklonu od využívání uhlí pro energetické účely nejpozději v roce 2033.”
- Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí říká: “Masivní rozvoj jaderné energetiky za každou cenu navzdory levnějším a dostupným alternativám jako řešení pro naši energetickou budoucnost, tak by se dal nazvat přístup zodpovědných politiků k přípravě strategických dokumentů, které budou rámovat českou energetickou budoucnost. Dalším generacím pak zanechají citelné zadlužení státní pokladny a vysoké náklady spotřebitelů elektřiny po dlouhé desítky let.”*
JiT (Zdroj: Nevládní organizace)
Scénář s podílem 32 % předpokládá výstavbu 1,4 GW větrných elektráren. Foto Eva Seifertová
