Česká fotovoltaická asociace (ČFA) nesouhlasí s vládou schváleným návrhem MPO na snížení hranice pro posuzování překompenzace pro fotovoltaické zdroje. Podle ČFA tím vláda ČR porušuje zákon a navíc diskriminuje fotovoltaické zdroje oproti větru, vodě, biomase a bioplynu. V době pandemické krize tak opět dává přednost prosazení předvolebních zájmů a znovu rozděluje společnost. Velmi sporná je i plánovaná podpora výstavby nových jaderných zdrojů.
Vláda ČR rozhodla o snížení vnitřního výnosového procenta pro posuzování přiměřenosti podpory (IRR) o 2,1% u historických fotovoltaických zdrojů z původních 8,4 % na 6,3 %. Podle ministra Havlíčka znamená snížení IRR návratnost 15,9 roku, což je podle ČFA v rozporu se zákonem. Zákon předpokládá návratnost projektů do 15 let. Provést retroaktivní změnu zákona o obnovitelných zdrojích energie, s návratností větší než 15 let není v souladu se zásadami právního státu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu si po několika letech opět vzalo „na mušku“ skupinu energetických nadšenců a obdivovatelů, kteří v letech 2007 až 2010 stáli u zrodu dnes nejčistější výroby elektřiny na světě. Podpora masivního a rychlého rozvoje nových technologií byla zpočátku financována za použití provozních dotací v celé Evropě a nejinak tomu bylo i u nás. V průběhu roku 2010 nastal celosvětový cenový zlom u vyráběných fotovoltaických panelů, v jejímž důsledku se mohla u některých větších elektráren snížit investiční cena následně postavených projektů.
Na návrh Aleny Vitáskové a tehdejších představitelů MPO byl zaslán Evropské komisi dopis České republiky, analýza proběhlých a stávajících řešení, odstraňující překompenzaci obnovitelných zdrojů. EK po prostudování dodaných materiálů a zhodnocení faktů dospěla v dokumentu SA.40171 k závěru, že podpora byla a po provedení ochranných opatření (srážkové fotovoltaické daně) zůstává slučitelná podle článku 107, odst. 3, bod c) s vnitřním trhem. Stejná situace se totiž odehrávala i v jiných státech střední a jižní Evropy.
Velmi sporná je podle ČFA také současná argumentace vlády, že pro ČR je zásadním a navíc i ekologickým řešením jaderná energetika a je třeba ji společensky podpořit. Tvrzení by možná bylo platné před pár desítkami let, v dobách největšího rozvoje a montáže jaderných elektráren, kdy jejich bezpečnost nebyla na dnešní požadované evropské úrovni. Cena technologie dnes několikanásobně převyšuje tehdejší investiční náklady historických jaderných zařízení. Ale hlavní a podstatná chyba v ekonomickém výpočtu je absence recyklace technologie jaderné elektrárny a všech jeho součástí, včetně uložení jaderného paliva na tisíce let. Ve výpočtu se uvažuje s minimálními recyklačními náklady, které jsou však podle současného německého zjištění za demontáž a recyklaci jaderných elektráren, pouze kalkulované ve výši 1/10 až 1/20. Recyklaci historických i nově postavených jaderných elektráren budeme tedy muset zaplatit my všichni. Je tedy jen otázkou času, kdy se v rozpočtu bude nacházet kapitola „jaderná daň“.
Gro (Zdroj: ČFA)
Obrázek:
Sluneční elektrárny lze propojit se zemědělskou výrobou. Foto archiv/Shutterstock
