Česká republika bude směřovat ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80 % oproti roku 1990, příští vláda připraví antifosilní zákon, dojde k zavírání zastaralých uhelných elektráren a budou se rozvíjet obnovitelné zdroje. To jsou stěžejní úkoly státu k naplnění Politiky ochrany klimatu v ČR, kterou v březnu schválila vláda.
Informace vyšla v časopise Energie 21 č. 2/2017.
Klimatická koalice ekologických a rozvojových organizací vítá přijetí politiky a připomíná, že závislost na fosilních palivech je i hlavní systémovou příčinou smogu. Nicméně upozorňuje, že provádění této politiky by značně prodražila výstavba nových jaderných reaktorů (nemluvě o dalších negativních dopadech jaderné energie). Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR přitom nedávno propočítal, že cesta ke snížení emisí orientovaná na energetické úspory a ukládání energie by byla levnější, než cesta zahrnující nové reaktory.
Klimatická koalice také upozorňuje, že schválená Politika nereflektuje globální pařížskou dohodu, z roku 2015. Pařížská úmluva znamená, že svět se musí zbavovat fosilních paliv rychleji a více. Při nejbližší aktualizaci Politiky, jež se předpokládá každých pět let, tedy musejí být její cíle upraveny a realizovány tak, aby bylo k roku 2050 dosaženo 95% snížení emisí skleníkových plynů.
Politika ochrany klimatu také zanedbává globální spoluodpovědnost ČR za dopady změny klimatu. Odpovídající podíl naší země na pomoc chudým zemím se zvládáním povodní, sucha, hurikánů či slabých úrod a nemocí je deset miliard korun ročně, Politika navrhuje dávat jen 1,8 miliardy a dosáhnout této částky až od roku 2030 a to jen nezávazně.
Ministerstvo životního prostředí si přitom nechalo přepočítat, jaké dopady by menší (o 62 %) i větší (o 83 %) snížení emisí mělo na českou energetiku a ekonomiku: Větší snížení emisí by znamenalo celkově nižší náklady na energetiku, neboť vyšší investice do čistých domácích zdrojů by byly víc než kompenzovány úsporami za dovoz paliv a nižšími škodami na zdraví a životním prostředí. Dále by znamenalo růst počtu zaměstnanců v energetice o 9 000 lidí v roce 2050 (nižší snížení naopak pokles o 5 000 osob). Větší snížení emisí také víc sníží energetickou náročnost ekonomiky a posílí energetickou bezpečnost.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, k tomu řekl: "Otázka přístupu ČR k závislosti na fosilních palivech je vyjasněna. Vláda dnes stanovila jasný cíl: Budeme směřovat k zásadnímu snížení své závislosti a potřebujeme antifosilní zákon. Nyní je potřeba začít plnit úkoly přínosného plánu: zavírat zastaralé a nepotřebné uhelné elektrárny a rozhýbat rozvoj obnovitelných zdrojů. Dle ekonomů je levnější to kombinovat s úsporami energie a rozvojem jejího ukládání - místo s drahými jadernými reaktory."
Red (Zdroj: Klimatická koalice)
Foto archiv/ČT
