Do fosilních paliv stále proudí větší objem finančních prostředků než do klimatických opatření, varuje nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Samotná fosilní infrastruktura, stávající i plánovaná, přitom hrozí brzy spotřebovat zbývající uhlíkový rozpočet pro zastavení oteplení na hranici 1,5 °C. Podle středních odhadů nové zprávy IPCC dojde k překročení tohoto limitu nejpozději na začátku příští dekády.
Pro další vývoj je zásadní, zda se podaří výrazně snížit emise v následujících osmi letech. Všechny scénáře umožňující dosažení cíle Pařížské dohody vyžadují rychlý a výrazný pokles emisí skleníkových plynů už před rokem 2030. Máme-li nárůst průměrné globální teploty zastavit na hranici 1,5 °C, musí globální emise CO2 do roku 2030 klesnout o 48 % a emise metanu o třetinu.
Prohlubování změny klimatu znamená zásadní hrozbu pro lidskou společnost i pro ekosystémy. Adaptace je nutná, nemůže být ale náhradou za rychlé snižování emisí skleníkových plynů. V některých oblastech a regionech světa se už dnes na probíhající změny adaptovat nelze.
Naději vidí klimatičtí vědci zejména v dramatickém poklesu cen nízkouhlíkových technologií v letech 2010-2019, zejména energie ze slunce (-85 %) a větru (-55 %) a lithium-iontových baterii (-85 %). Investice do těchto technologií ale musí být několikanásobně vyšší. Znalosti, nástroje i finanční prostředky pro řešení klimatické krize lidstvo má, uvádí nová zpráva IPCC. Razantní postoj musí nyní bezodkladně zaujmout vlády, a to i na poli mezinárodních vyjednávání.
Závěrečná Souhrnná zpráva 6. hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (The Sixth IPCC Assessment Report, AR6) byla dnes zveřejněna ve švýcarském Interlakenu. Uzavřela tak soubor, který vychází od roku 2018 v šesti dílčích zprávách: Zvláštní zpráva o globálním oteplení o 1,5 °C (2018, ipcc.ch/sr15/); Zvláštní zpráva o změně klimatu a půdě (2019, ipcc.ch/srccl/); Zvláštní zpráva o oceánu a kryosféře v měnícím se klimatu (2019, ipcc.ch/srocc/); Zpráva pracovní skupiny I: Fyzikální základy (2021, bit.ly/WGIRpt); Zpráva pracovní skupiny II: Dopady, adaptace a zranitelnost (2022, bit.ly/WGIIRept); Zpráva pracovní skupiny III: Mitigace klimatické změny (2022, bit.ly/WGIIIRpt).
„Blížíme se k bodu, z něhož není návratu; k překročení mezinárodně dohodnuté hranice globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Jsme na vrcholu bodu zvratu. Ale ještě není pozdě. Loňská zpráva IPCC jasně ukázala, že je možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia pomocí rychlého a hlubokého snížení emisí ve všech odvětvích světové ekonomiky,“ komentuje vydání zprávy IPCC generální tajemník OSN António Guterres.
V Praze byla Souhrnná zpráva AR6 (6th Assessment Report) IPCC představena na tiskové konferenci, kterou společně připravili Centrum pro otázky životního prostředí UK, Informační centrum OSN v Praze, Klimatická koalice, Komise pro životní prostředí AV ČR a Učená společnost ČR. Za pořádající organizace uvedl konferenci ekolog, publicista a bývalý politik Bedřich Moldan. Úvodní slovo (formou videa) zaznělo od ministra životního prostředí ČR Petra Hladíka. Ten byl na konferenci z důvodů časové kolize osobně zastoupen ředitelem odboru energetiky a ochrany klimatu na MŽP Pavlem Zámyslickým. Hlavní závěry zprávy prezentoval zástupce Česka v IPCC Radim Tolasz z ČHMÚ, přesah IPCC k českým klimatickým vědám představil ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Michal V. Marek. Praktickou implikaci vědeckých zpráv o klimatu zejména pro oblast práva představila vedoucí Centra pro klimatické právo a udržitelnost ÚSP AV ČR, Hana Müllerová. Moderátorkou tiskové konference byla meteoroložka a redaktorka České televize Taťána Míková.
„Nejnovější vědecké zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) poukazují na bezprecedentní změny světového klimatu. Důsledky globálního oteplování vidíme ve všech částech světa se stále větší intenzitou a v některých případech jde o nevratné procesy. Tyto změny mají za následek ohromné náklady pro ekonomiku. Osobně vnímám energetickou transformaci jako příležitost pro Českou republiku. Ministerstvo životního prostředí pomáhalo a pomáhá lidem v době energetické krize skrze různé dotační programy, věnujeme se ochraně a obnově přírody, zadržování vody v krajině či oběhovému hospodářství. K tomu, aby podmínky pro život na této planetě byly příznivé i pro budoucí generace, jsou zapotřebí efektivní opatření na národní i mezinárodní úrovni a solidarita,“ říká k vydání závěrečné zprávy IPCC ministr životního prostředí České republiky Petr Hladík (KDU-ČSL).
- Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ a zástupce České republiky v IPCC, uvádí: “Touto shrnující zprávou IPCC zakončil šestý hodnotící cyklus, který nebyl jednoduchý organizačně z důvodu pandemie COVID-19, ale ani politicky z důvodu ruské agrese na Ukrajině. Jsem rád, že se to nakonec podařilo a máme k dispozici celou sadu AR6, která je a bude cenným zdrojem informací o změně klimatu, možných a nutných opatřeních, jejich environmentálních i ekonomických nákladech, pozitivech i negativech. Věřím, že takto komplexní pohled na změnu klimatu poskytne politikům, expertům z různých oborů, ale i veřejnosti dostatek podkladů k rozhodování v blízké budoucnosti.”
- Hana Müllerová, vedoucí Centra pro klimatické právo a udržitelnost ÚSP AV ČR, uvádí: "Z pohledu klimatické politiky a práva vnímám jako hlavní poselství této shrnující zprávy IPCC, že naše nynější volby určují, v jakém světě budou žít současné děti jako dospělí – jak změněný tento svět kvůli klimatické změně bude. Zpráva potvrzuje rostoucí intenzitu negativních dopadů klimatické změny, ale dosavadní odpovědi států tomu neodpovídají. Klimatické závazky států vyhlášené na základě mezinárodního práva – Pařížské dohody – nestačí na to, aby se globální teplota zvýšila o max. 2 °C, jak bylo sjednáno, ale vedly by k oteplení o 2–3 °C. Globální klimatická změna musí být řešena na úrovni států, a i ČR nezbytně potřebuje postoupit od expertní roviny vědeckého popisování problému k politickým a právním řešením."
- Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., uvádí: “Je nesporné, že zprávy IPCC mají bezprostřední vazby na klimatické a obecně environmentální vědy. O tom není pochyb a je třeba tyto vazby i nadále udržet. Vždyť data produkovaná českými odbornými institucemi jsou součástí podkladů pro zprávy IPCC. Tedy určitě nejsme mimo. S ohledem na stávající stav a budoucí vývoj se jeví být naprosto zásadní snaha udržet úroveň výzkumu, monitoringu a přesahu výsledků do denního života společnosti. Nežijme v bludu, že GZK se nás netýká. Týká, a dosti značně, jak dokazují získaná data. ČR je pod vlivem GZK a dopady jako sucho, zvýšené riziko biotických škůdců a abiotických extrémů včetně požárů jsou prostě realitou. Je tedy nanejvýše nutné mitigační a adaptační opatření maximálně podporovat a dát jim i náležitou společenskou a politickou prioritu.”
- Jitka Martínková z Klimatické koalice říká: “Klimatická krize se rychle blíží k nebezpečnému bodu. Kritickou hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia překročíme podle vědců z IPCC do deseti let. Přesto svět stále nedělá dost. To, že i po třiceti letech mezinárodních vyjednávání o klimatu posílá lidstvo víc peněz do fosilních paliv než do klimatických řešení, je zcela skandálním selháním politických elit. Investice do obnovitelných zdrojů musíme znásobit. Samotné ale nestačí. Musíme se zároveň jednou provždy vymezit vůči zřizování nové fosilní infrastruktury. K překročení limitu 1,5 °C nás podle vědců dovede totiž už ta stávající. To je bezpochyby jeden z nejsilnějších vzkazů dnešní zprávy.”
- Pavel Jungwirth, Učená společnost České republiky, řekl: “Osobně vidím jako klíčovou zprávu pro veřejnost, že dnes již z odborného hlediska známe praktické cesty, jak omezovat klimatickou změnu a její vliv na život na Zemi. Řešení proto není primárně v rukou vědců, ale politiků.”*
(Zdroj: Klimatická koalice)
