Nejlepším a neúčinnějším prostředkem pro zdravé vnitřní prostředí je dostatečné větrání. Tvrdí to v rozhovoru Ing. Zuzana Mathauserová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí SZÚ.
Podle Ing. Mathauserové člověk nejvíce vnímá teplotu, vlhkost, hluk a osvětlení a tyto veličiny ovlivňují, jak se v místnosti cítíme. Za ideální je považována teplota od 20 do 24 °C, ale tím, že se u nás často přetápělo, jsme poněkud zchoulostivělí a mnoha lidem je dobře i při 26 °C. Při teplotách vyšších než 28 °C klesá výkonnost, lidé jsou unavení a ospalí a hůře se soustředí. Obdobný účinek má i CO2. Ovšem nejhorší vliv na zdraví mají faktory, o nichž prakticky nevíme - chemické látky, které nejsou cítit, jsou ale přítomny a působí na člověka, aniž o tom ví. Vlhkost v místnosti by měla být mezi 30 a 65 %, pro člověka je ideální okolo 40–45 %. Všechny tyto faktory jsou ale ovlivnitelné větráním.
Světlo a intenzita osvětlení, kontrasty a jasy představují zase zrakovou zátěž. Osvětlení může být problémem třeba v kancelářích typu open space, kdy lidé sedící u okna mají světla dostatek a ti na vzdálenějších místech mají celý den umělé/nucené osvětlení.
Pobytem a činností člověka ve vnitřním prostoru vzniká celá řada škodlivých látek, vlhkost, oxid uhličitý či různé pachy a vůně. Zejména ve společných prostorách je to problém. Nejjednodušší způsob, jak se jich zbavit, je časté větrání. Větrání je ovšem energeticky náročný proces a je snaha ho omezovat, mimo jiné i tím, že se snižuje přirozené větrání, tedy se omezuje průnik vzduchu netěsnostmi. Škodliviny se neodvedou a kvalita vnitřního prostředí se zhoršuje. Studie prokazují, že když se zlepší vnitřní prostředí, zlepší se i výkonnost a produktivita práce.
Celý článek vyšel v časopise Alternativní energie číslo 2/2014.
Autorka: Eva Vítková
Obrázek: Větrací systém oken by měl zajistit plynulou výměnu vzduchu. Foto archiv/Schüco
