Vodík hledá využití i na cestě k budovám, aneb ozvěny vodíkové konference

Dne 5. června 2025 se v Praze uskutečnil již třetí ročník odborné vodíkové konference H2 HEATING, která
se letos zaměřila na praktické využití vodíku v energetice budov, technické řešení výroby a skladování
v místě spotřeby vodíku, a především na realizaci pilotních projektů jako klíčového prvku budoucí
transformace energetiky.

1. blok – Realita a strategie
Konferenci otevřelo vystoupení ředitele APOKS Waltera Sodomky ml, který hovořil o důvodech, proč
vodík v energetice budov uvažovat a jakým způsobem jej využít. Další řečník Jan Sochor z České vodíkové
platformy HYTEP hovořil především o špatně nastaveném legislativním rámci, který neumožňuje vodíku
vhodnou implementaci do současných energetických systémů, a to především z toho důvodu, že jsme
omezeni jen na využití vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů energie, který je drahý a znemožňuje
tedy start reálných vodíkových projektů. Zástupci státní správy Jan Žitka z MPO i Miloslav Keltner z MŽP
ve svých vstupech vyjádřili spíše rezervovaný pohled státu na možnost masivního využití vodíku v oblasti
energetiky budov. Zdůraznili, že prioritou zůstává využití vodíku především v průmyslu a dopravě, kde je
využití fosilních paliv obtížněji nahraditelné elektřinou. Toto je však v současné době oblast, ve které
žádné úspěšné projekty bohužel realizovány nejsou. Trochu optimističtější byl Jan Chabr z Magistrátu hl.
m. Prahy, který zmínil konkrétní přípravy na využití vodíku například v městských službách.

Důležitý impuls zazněl od Josefa Kotrby, generálního ředitele Českého plynárenského svazu i Iva
Jirovského z vedení společnosti GasNet. Oba řečníci zdůraznili, že přechod na vodík musí respektovat
realitu české plynárenské infrastruktury, která dnes zajišťuje vytápění více než 1,5 milionu domácností,
a není reálné se těchto kapacit zříct bez přípravy alternativ – ať už prostřednictvím biometanu, směsi
vodíku a zemního plynu nebo čistého vodíku. Byly prezentovány výsledky studií, podle kterých může být
až 20 % objemu zemního plynu v síti postupně nahrazeno vodíkem, bez nutnosti výměny domácích
spotřebičů, úpravy rozvodů plynu či plynárenské sítě. To významně doplňuje technickou proveditelnost.
Na tuto notu navázal Radovan Illith (SPP-Distribúcia), který prezentoval konkrétní distribuční a
technologické příklady připravovaných vodíkových pilotních projektů na Slovensku, včetně
přechodových směsí a hybridního zásobování. Závěr bloku shrnul klíčové poselství: vodík může mít místo i v budovách, ale bez podpory pilotních projektů a přechodových řešení není možné nové technologie zavádět. Je potřeba budovat na
stabilním základu současné plynárenské sítě a umožnit implementaci vodíkových technologií za
podpory zemního plynu a „šedého“ vodíku.

2. blok – Technologická praxe a systémové řešení
Druhý blok se soustředil na praktické zkušenosti s návrhem a realizací vodíkových systémů v budovách.
Přednášky ukázaly celistvý přístup od výroby přes skladování po koncové využití. V prezentaci APOKS byl
představen modelový návrh vodíkového hospodářství rodinného domu s kombinací FVE–elektrolyzér
zásobník–kotel. Zástupce společnosti Dräger navázal přednáškou o technologiích detekce a zabezpečení
vodíku v budovách, která podpořila hlavní myšlenku bloku: bezpečnost a spolehlivost musí být
integrální součástí návrhu již od počátku. Prezentace společnosti ENOVATION se dále věnovala
možnostem financování pilotních projektů a podmínkám podpory. Z přednášky APOKS Veroniky Bukové
o bezpečnosti vodíkových technologií v budovách vyplynulo, že technologie jsou připravené, ale aby bylo
možné začít využívat vodík i v domácnostech, je potřeba zajistit, aby pro finálního uživatele tento
přechod nepředstavoval nestandardní zátěž. V tomto ohledu je klíčová role pilotních projektů a osvěty.
Valtr Sodomka (APOKS) ve své přednášce o ekonomice vodíkového systému v budově ukázal, že i přes
vyšší vstupní investice může vodíkové řešení dlouhodobě konkurovat tradičním technologiím, zejména
díky provozním úsporám a předpokládanému poklesu cen technologií. Prezentoval konkrétní modelové
výpočty návratnosti investic a upozornil na potenciální problematická místa. Závěr bloku jasně ukázal: realizace pilotních projektů je nezbytná nejen pro ověření technické proveditelnosti, ale i pro získání důvěry veřejnosti a institucí.

3. blok – Hranice jako modelový příklad
Třetí blok přinesl detailní pohled na komplexní projekt využití vodíku a možnost dekarbonizace ve
vytápění v projektu společnosti GasNet ve městě Hranice v Karlovarském kraji. Zástupci GasNet a APOKS
prezentovali výsledky projektu, emisního měření, návrh vodíkové infrastruktury i výsledky
sociologického průzkumu mezi obyvateli. Odezva publika na tento blok byla mimořádně pozitivní – právě
propojení města, distributorů, techniků a odborníků z praxe je vnímáno jako cesta vpřed.

V závěru proběhla živá diskuse o možnostech zavádění obdobných projektů i jinde – zejména za podpory
krajských klastrů a vodíkových údolí. Závěr bloku jasně ukázal, že  využití vodíku v energetice budov má mimořádný význam i potenciál, a je škoda, že státní orgány tento segment jen omezeně podporují.

4. blok – Kraje, výzkum a mezinárodní spolupráce
Poslední tematický blok ukázal, že klíč k úspěchu leží v regionální úrovni. Zástupci klastrů vyjádřili ochotu
podporovat pilotní vodíkové projekty a stát se součástí budoucích vodíkových údolí. Závěrečný blok
otevřely prezentace zástupců Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Všichni potvrdili
zájem být součástí tzv. vodíkových údolí a připravují zázemí pro demonstrační a infrastrukturní projekty.
Z diskuse vyplynulo, že právě budovy mohou být jedním z realizovatelných segmentů, kde vodík bude
použitelný v rámci samostatných nebo komunitních systémů.
Zazněly i otázky: Pokud ne vodík, jak budeme pokrývat špičky a akumulovat přebytky z OZE? Pokud ne
vodík, jak zajistíme soběstačnost lokálních komunit v zimních měsících? Jak budeme řešit dekarbonizaci
vytápění a jak se vypořádáme s požadavky evropské směrnice EPBD IV? Většina z těchto otázek zůstala
nezodpovězena – a právě proto bylo poselstvím konference, „Vodík na cestě k budovám:
skeptický stát a odhodlaná odborná sféra.  Zároveň bylo zdůrazněno, že bez jasného rámce financování, podpory výzkumu a vzdělávání nebude možné rozjet skutečně funkční trh.

Závěrečné shrnutí pak nabídlo hlavní teze celé konference:
• Vodík má své místo v budoucí energetice budov, ale pouze jako součást realisticky navrženého
systému.
• Plán A (plně zelený RFNBO vodík pro průmysl a dopravu z OZE) je cílový stav, ale Plán B (mix
zemního plynu, vodíku a biometanu ze současně dostupných zdrojů pro pilotní projekty) je
nutným předpokladem a stavebním kamenem pro dekarbonizaci české energetiky.
• Pilotní projekty jsou klíčové – slouží jako laboratorní základ pro ověření technologie, komunikaci
s veřejností i politickou argumentaci.
• APOKS již inicioval řadu pilotních projektů – H2 dům, H2 provozovna, sociálně společenská
studie, krajská partnerství.
• Vzdělávání je nutné – chybí školení technici, projektanti, kominíci, plynaři i úředníci schopní tuto
technologii plánovat a realizovat.
• Financování z evropských, národních i krajských zdrojů musí být cíleně směrováno do těchto
malých, ale systémově významných projektů.
• Podpora politiků a samospráv je rozhodující – bez ní se pilotní projekty nerozjedou, a bez
pilotních projektů vodík v budovách ani v jiných oblastech nikdy nevznikne.

/zr/*