Včera byl na své místo do podzemí jednoho ze dvou soustrojí vodní elektrárny Vrané spuštěn nový 50tunový rychlouzávěr. Ten v případě ohrožení umí za necelých 28 vteřin zabránit vodě k přítoku na turbínu. Původní segment sloužil na Vraném od zahájení provozu v roce 1936 a jeho nástupce museli energetici v posledních týdnech sestavit ze tří částí.
Díky pravidelným modernizacím a údržbě je vodní elektrárna Vrané nad Vltavou i v téměř 90 letech pořád platnou součástí české energetické soustavy. Jako jediná na Vltavské kaskádě zpracovává i vodu z přitékající Sázavy a podílí se na zajištění pravidelného průtoku směrem na Prahu. Aby vyhověla rostoucím požadavkům na bezpečnost v rámci transformující se české energetiky, investuje ČEZ pravidelně do její modernizace. Aktuálně je na řadě výměna původních obřích rychlouzávěrů, kdy po loňské akci na soustrojí TG2 následuje letos stejná operace i na sesterské TG1.
Zatímco původní ocelová bezpečnostní pojistka z roku 1936 o rozměrech 6,1 x 12 metrů a hmotnosti 50 tun už v červenci po vyzdvižení zamířila k sešrotování, přichází nyní čas její nástupkyně. Obří segment je schopný za necelých 28 vteřin uzavřít prostor přivaděče a rychle zabránit přítoku vody, aby pohyb soustrojí nezhoršoval poškození. Tým pracovníků ČEZ Energoservis ho v uplynulých týdnech sestavil ze tří částí. Dnes odpoledne ho pak za pomoci portálovému jeřábu spustil do více než 15 metrů hluboké šachty rychlouzávěru.
Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády vyrábí ročně bezemisní elektřinu pro 20 tisíc středočeských domácností a zajišťuje pravidelný průtok Vltavy na metropoli. Svou důležitost prokázala i při nedávných povodních, kdy pomáhala převádět část velké vody přes vranské vodní dílo.
„Elektrárna Vrané je důležitým článkem Vltavské kaskády, znovu se to ukázalo při nedávných povodních. Vrané přispívá k vyrovnání průtoku ze Slapů a Štěchovic, zpracovává i vodu ze Sázavy, a navíc plní roli dolní nádrže přečerpávací elektrárny Štěchovice II. Do dvou minut na pokyn dispečinku umí začít dodávat elektřinu do domácností a průmyslových podniků ve středních Čechách. Výměna obou rychlouzávěrů proto logicky zapadá do modernizací garantujících spolehlivý a bezpečný provoz této elektrárny i v následujících letech,“ říká Róbert Heczko, ředitel Vodních elektráren ČEZ.
„Každou z turbín proteče za plného provozu 90 kubíků vody za vteřinu a pokud chceme v případě ohrožení provozu strojů takovou masu vodu zastavit, potřebujeme jí přehradit cestu těžkým a spolehlivě fungujícím rychlouzávěrem. Loni jsme měnili ten na soustrojí TG2 a při letošní stejné akci na „jedničce“ můžeme využívat i tyto čerstvé zkušenosti. Navzdory nedávným povodním a zásahu do harmonogramu jdou proto práce o něco rychleji a předpokládáme, že po nutných zkouškách půjde soustrojí TG1 do plného provozu opět v druhé půlce října,“ doplňuje Michal Kudrnáč, vedoucí provozu vodní elektrárny Vrané.
ČEZ pracuje na největší komplexní modernizační akci v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech asi za 4,5 miliard korun modernizována soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Opravená vodní soustrojí mají celkový výkon přes 1400 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Díky tomu navýší elektrárny svou průměrnou účinnost až asi o 5 %. Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku těmito akcemi ještě projdou, a budou tak připravena na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky obnovitelné energie pro budoucí generace. Výhodnost a smysl těchto investic roste i v souvislosti se stále častějšími obdobími sucha a obecně nejistými klimatickými podmínkami posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody.*
Red (Zdroj: ČEZ)
Obří segment je schopný za necelých 28 vteřin uzavřít prostor přivaděče. Foto archiv/ČEZ
