Členské státy se dohodly na závazných cílech, přičemž strategii k dosažení cíle si navrhne každý stát sám. Dohodu o nové směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD) uzavřeli členové Evropského parlamentu, vlády členských států a Evropská komise v pátek 8. 12. 2023.
Základ této dohodě poskytla pozice vyjednaná za českého předsednictví, která sice není tak ambiciózní jako původní návrhy Komise a Parlamentu, ale je realizovatelná a každý členský stát si ji může uzpůsobit svým specifickým podmínkám. Cílovou stanicí zůstává dosažení uhlíkové neutrality celého fondu budov do roku 2050. Jisté je, že od roku 2030 budou muset být všechny nově postavené domy "budovami s nulovými emisemi," musí mít mít velmi nízkou energetickou náročnost a nulové emise uhlíku z pálení fosilních paliv (především uhlí a zemního plynu) v místě, kde stojí. Průměrná spotřeba energie všech stávajících obytných budov se bude muset do roku 2030 snížit o 16 % a do roku 2033 o 20–22 % a to prostřednictvím kvalitních celkových renovací. Do roku 2050 budou muset
dosáhnout úrovně budov s nulovými emisemi. Členské státy se dohodly, že do národních plánů renovace budov zahrnou plán "s cílem postupně do roku 2040 ukončit používání kotlů na fosilní paliva" i pro stávající budovy. A konečně od 1. ledna 2025 nebudou země EU poskytovat žádné dotace na instalaci "samostatných" kotlů na fosilní paliva.
"Směrnice definuje pouze cíle a zásadní milníky, ale reálné nastavení bude nyní na Česku. Tuto příležitost ale nesmíme na národní úrovni promarnit, což se nám bohužel při implementaci evropských směrnic do české legislativy často stává," komentoval směrnici Michal Čejka, konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu.
Podle odsouhlaseného znění směrnice budou všechny nově postavené budovy od roku 2030 "budovami s nulovými emisemi". Definuje je velmi nízká energetická náročnost, nulové emise uhlíku z fosilních paliv v místě, kde stojí a nulové nebo velmi nízké množství emisí skleníkových plynů z jejich provozu. Nová pravidla začnou platit v roce 2028 pro veřejný sektor a od roku 2030 pak pro všechny budovy.
"Současné stavebnictví je na budovy s nulovými emisemi dobře připraveno, víme, jak se k cíli uhlíkové neutrality dostat. Na mnoha místech Česka už takové budovy stojí a představují tu nejlepší ochranu před energetickými krizemi," dodává Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu.
Podle směrnice budou investice směřovat především do renovací stávajícího fondu budov, přičemž zvláštní důraz bude kladen na budovy s nejhoršími parametry. Návrh zákona požaduje, aby členské státy EU renovovaly budovy tak, aby do roku 2030 dosáhly snížení průměrné spotřeby energie v bytovém fondu o 16 % a následně do roku 2035 v rozmezí 20-22 %. Až 55 % tohoto cíle má být dosaženo renovací těch nejméně úsporných budov. Ty jsou definované jako nejhorších 43 % obytných budov v daném členském státu.
Z původního návrhu Komise a Parlamentu byly zachovány požadavky na energetickou účinnost nebytových budov jako jsou školy, úřady a další veřejné budovy. Podle stanoveného rámce je třeba do roku 2030 renovovat 16 % nebytových budov s nejhoršími parametry, přičemž do roku 2033 by se tento podíl měl dále zvýšit na 26 % fondu.
Kromě toho budou muset členské státy zajistit záruky pro nájemníky, například finanční opatření, která budou motivovat majitele domů k renovaci, a dále zajistit financování zaměřené na zranitelné skupiny obyvatel a budovy s nejhoršími parametry. „Abychom dosáhli takových úspor energie v budovách, které jsme společně s ostatními evropskými státy vyjednali ve směrnici, musíme se soustředit na komplexní renovace. To znamená kombinovat kvalitní zateplení obálky budovy a dobře těsnící okna s trojskly s instalací efektivních technologií s využitím obnovitelných zdrojů energie. Taková obnova budov zajistí dlouhodobé úspory a je nejvýhodnější i z ekonomického pohledu jak pro stavebníka, tak pro stát," doplňuje Michal Čejka, konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu. A dodává: „Centrum pasivního domu zároveň navrhuje zavedení tzv. renovačních pasů. Renovační pas by na koncepční úrovni definoval jednotlivé kroky pro kvalitní komplexní renovaci, která vede k maximálním úsporám energie. Stavebník by ji mohl realizovat i po částech, ty by ale na sebe navazovaly a vzájemně se neblokovaly.“
Klíčovou roli pro zrychlení renovací budou hrát programy podpory, v rezidenčním sektoru program Nová zelená úsporám. Proto bude nutné aktualizovat jeho nastavení a podřídit ho jasně definovanému cíli – bezemisnímu sektoru budov v roce 2050.
Stát by měl také podpořit vznik jednotných kontaktních míst, tzv. one-stop shopů, které stavebníky jasně nasměrují, pomohou jim s předprojektovou přípravou i výběrem dotačního programu.
„Pokud chceme splnit cíle vztahující se k úsporám energie v právě schválené směrnici, budeme muset zrychlit tempo renovací budov 2 až 3x. Znamená to také směřovat ke kvalitním projektům, zateplení méně než 18-20 cm izolantu v této době už nedává smysl. Stát teď musí nastavit předvídatelné a stabilní prostředí, ve kterém budeme schopni poptávku po těchto opatřeních dlouhodobě uspokojit,“ míní Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
Od roku 2030 také začnou platit ustanovení o měření a zveřejňování celoživotních emisí uhlíku u nových budov. Hodnocení celoživotního cyklu (GWP – global warming potential) zatím funguje v Česku spíše na akademické úrovni. Budeme ho ale muset začlenit do našeho stavebního řádu a současně ho udržet srozumitelné i pro laiky. V budoucnu se tak do této oblasti íce zapojí specialisti na energetické úspory i výrobci stavebních materiálů.
Směrnice rovněž stanovuje rok 2040 jako cílové datum pro vlády členských států, kdy mají postupně ukončit používání kotlů na fosilní paliva. Od roku 2025 je už také nebude možné dotovat.
Podle dohody budou od roku 2027 postupně zaváděny požadavky, aby nové veřejné a nebytové budovy byly vybaveny střešními solárními zařízeními. Architekt či projektant tedy bude nucen návrh přizpůsobit využití solární energie, pokud to bude "technicky, ekonomicky a funkčně proveditelné“.
Předtím, než se dohoda stane konečnou, ji musí Evropský parlament a vlády členských států v Evropské radě schválit; tento krok je obvykle považován za pouhou formalitu. Vnitrostátní orgány nyní budou muset text EPBD transponovat do svých právních předpisů, což je proces, který obvykle trvá přibližně 2 roky.*
/Zdroj: Budovy21/
