Šťovík Rumex OK 2 může náš zemědělec využít trojím způsoben: Jako krmivo, surovinu pro vytápění domu i částečnou náhradu silážní kukuřice při výrobě bioplynu. Navíc jde o plodinu s celoročním pokryvem půdy, což brání erozi. Pro udržitelné hospodaření je to užitečná plodina, ale její rozšíření tomu neodpovídá.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2018.
I když je poměrně známo, že krmný šťovík Rumex OK 2 má v našich podmínkách kombinované využití, stále není pěstován na takové výměře, jako by si zasloužil. Příčinou jsou zejména obavy z rizikové agrotechniky a z nekontrolovatelného šíření na jiné pozemky, i když obojí bylo odborníky mnohokrát vyvráceno. Mnoho zemědělců však tyto obavy překonalo, šťovík úspěšně pěstují a vytápějí jím obydlí, krmí dobytek i bioplynovou stanici.
Pro vytápění biomasou
Úspěšné pěstování a následné využívání šťovíku pro vytápění rodinného domu lze doložit na příkladu z východní Moravy. Soukromý zemědělec zde na jaře 2012 založil porost šťovíku asi na 1,5 ha. Hned od počátku se o něj staral podle dostupných a praxí ověřených postupů, takže se v krátké době podařilo vytvořit pěkný, plně zapojený porost, což je hlavním cílem pěstování v prvém roce.
Pěstování a využívání šťovíku – Rumex OK 2 pro vytápění suchou biomasou bylo úspěšné i v jiných lokalitách ČR, v různých objektech, včetně provozoven menších zemědělských objektů. Příkladem je zemědělské družstvo na severu Moravy, kde vytápějí šťovíkem podnikové budovy již více než 12 let. Suchou biomasu lisují do balíků a po jejím rozdružení ji přikládají do kotle. Další možností je vytápění obecní kotelny, kde se šťovíková biomasa drtí a přikládá do kotle jako řezanka (obdoba štěpky).
Jako kvalitní krmivo
Krmný šťovík při pravidelném sečení a následném diskování vytváří 3 až 4 seče do roka. Tento jeho vegetační rytmus je známý, ale mnozí chovatelé dobytka se o šťovík jako krmivo začínají zajímat většinou až když je jiné píce nedostatek, nebo když šťovíkové pole mohou delší dobu sledovat. Pak jsou obvykle velmi překvapeni, jak šťovík dobytku chutná.
Krávy i mladý skot zkonzumují šťovík téměř beze zbytku, až na zaschlé tvrdé šťovíkové lodyhy. Tento „nedostatek“ je způsoben příliš pozdním termínem sklizně, kdy porost pro účel krmení je již přestárlý.
Pro výrobu bioplynu
Pro bioplynové stanice (BPS) se jako vstupní surovina i u nás stále používá zejména silážní kukuřice. Výsledky jsou sice dobré, ale kukuřice je hrozbou zejména pro půdní erozi a tak je v poslední době její pěstování na nevhodných pozemcích redukováno.
Jako částečná náhrada pro BPS se hledají jiné plodiny, například krmný sléz, čirok, nebo vlákeň (Sida), ale nejlepší výsledky v modelových testech i praktickém ověření má právě krmný šťovík. Jeho hlavní předností je, že má vysoký obsah obou hlavních živin – dusíkatých látek i cukrů, což nemá žádná u nás běžně známá krmná pícnina.
Souhrn a doporučení
Biologický rytmus krmného šťovíku Rumex OK 2 umožňuje využívat jeho biomasu v různém časovém úseku a tím i k různému účelu. Zvlášť velký efekt má kombinované využívání šťovíkové biomasy pro různé účely v průběhu každoroční vegetace.
Při pěstování krmného šťovíku pro jakýkoliv účel je nezbytné dodržovat prověřenou agrotechniku, metodicky zpracovanou podle mnohaletých zkušeností z různých lokalit v ČR, která je dostupná v odborných institucích, v odborném tisku a také podrobně v knize Pěstování rostlin pro energetické a technické využití – biomasa – bioplyn – krmiva (Petříková, Veger 2015).
Ing Vlasta Petříková, DrSc.
Obrázky:
Zralý šťovík před sklizní na suchou hmotu v druhém roce vegetace
Uskladněné balíky suché hmoty pro vytápění zemědělského střediska
Doplňková seč porostu šťovíku koncem srpna po sklizni na suchou hmotu
Způsob sklizně šťovíku pro BPS je obdobný, jako u silážní kukuřice
