Další využívání obnovitelných zdrojů energie v českém zemědělství je nyní ve stádiu diskuse. Hodnotí se biopaliva, lidé kritizují fotovoltaiku na půdě a vláda omezuje dotační podpory. V Bruselu se mezitím připravuje změna společné zemědělské politiky – a otázka zní: Zůstane v našem zemědělství místo pro energetickou biomasu, bioplyn a biopaliva?

Ministerstvo zemědělství ČR v polovině ledna tohoto roku předložilo dokument o strategii českého zemědělství a potravinářství po roce 2013. Jakou mají v této strategii pozici obnovitelné zdroje energie? Na to jsme se zeptali Ing. Terezy Musilové, vedoucí Oddělení OZE a environmentálních strategií Ministerstva zemědělství ČR.

V ČR již není dotována výstavba BPS, nepodporuje se pěstování energetických plodin a  EK přehodnocuje přístup ke kapalným biopalivům. Budou naši zemědělci mít ještě zájem produkovat „čistou“ energii? Nezačíná mezi nimi převažovat názor, že je třeba vyrábět „jen“ potraviny?

Jsme přesvědčeni, že využití biomasy pro energetické účely a výrobu biopaliv je jedním ze základních prvků, který může do budoucna pomoci stabilizovat příjem v zemědělském sektoru s ohledem na zvyšující se riziko kolísání cen zemědělských komodit, a významně tak přispět k diverzifikaci zemědělských příjmů i činností. Tato skutečnost se odráží i v předloženém materiálu „Strategie pro růst – české zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013“, který představilo Ministerstvo zemědělství v minulých dnech. Budeme se také snažit implementovat opatření z Akčního plánu pro biomasu v ČR na období 2012 – 2020 (APB) do připravovaného Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Za klíčovou považujeme diskuzi k budoucí podobě Společné zemědělské politiky, kde např. usilujeme o možnost zařazení pěstování víceletých energetických bylin v rámci greeningu. Současně je třeba věnovat velkou pozornost aktuálním návrhům EK v oblasti biopaliv, kde nesouhlasíme s navrženým snížením limitu pro biopaliva I. generace na úroveň 5 % a budeme usilovat o korekci tohoto návrhu. Věříme, že všechny tyto kroky přispějí k tomu, že zemědělci budou i nadále vnímat tento segment výroby jako perspektivní.  

Oddělení OZE a environmentálních strategií MZe se významně podílelo na zpracování vládou již schváleného Akčního plánu pro biomasu. Po stránce analytické je hodnocen dobře, kritici mu vyčítají malý důraz na konkrétní opatření pro naplnění v praxi. Je tato kritika z dnešního pohledu oprávněná?  

Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012 – 2020 se zaměřil zejména na analýzu využití biomasy pro energetické účely a navrhl vhodná opatření a principy, která pomohou k efektivnímu a účelnému využití energetického potenciálu biomasy s výhledem do roku 2020. Hlavním cílem bylo určit potenciál zemědělské půdy pro zajištění 100% potravinové soběstačnosti země  a možnost efektivního využití zbývajícího potenciálu zemědělské půdy ČR a lesní dendromasy pro energetickou potřebu. Cílem bylo také upřesnit odhad možného přínosu biomasy pro energetickou bilanci, a to především vzhledem k připravované Státní energetické koncepci. V tomto kontextu by popis jednotlivých konkrétních opatření šel nad strategický rámec dokumentu. Jsme si však vědomi, že konkrétní opatření jsou nezbytná pro implementaci APB, a proto usilujeme, aby se v maximální míře objevila v připravovaných programových dokumentech dotčených resortů na období 2014 – 2020.

Předpokládejme, že si zemědělci budou chtít udržet OZE ve svém výrobním programu. Jak jim v tom může pomoci zemědělská lobby, tj. ministerstvo, svazy, komora, výzkum, školství a další? Mají proti dominantním výrobcům energie z jádra a uhlí v rámci tzv. energetického mixu ČR vůbec šanci? 

Pro zemědělce představuje energetické využití biomasy příležitost pro diverzifikaci jejich příjmů. Tato činnost jim například může pomoci vyrovnávat propady výnosů, které mohou nastat u produkce pro potravinové využití, ať už kvůli kolísání výkupních cen jednotlivých komodit nebo vlivem propadů hektarových výnosů zaviněných nepříznivými klimatickými podmínkami v daném roce.

Pro zemědělce by měla být hlavní výhodou dostupnost vstupů pro energetické využití biomasy. Zároveň je třeba zdůraznit, že je potřeba správně zvolit formu energetického využití. Zemědělství svou energetickou produkcí nemůže konkurovat velkým výrobcům energie a centrálním zdrojům, nicméně v České republice lze stále nalézt mnoho oblastí, kde zejména lokální (decentralizovaná) energetika má nezanedbatelný potenciál. Tam by mělo být využití biomasy pro energetiku primárně směřováno.

Jaké environmentální strategie bude MZe v dalším období připravovat? A bude při jejich tvorbě spolupracovat s dalšími rezorty a organizacemi v rámci ČR, případně v rámci EU?

Ministerstvo zemědělství se z pozice autora a garanta v nejbližším období zaměří zejména na realizaci nástrojů pro implementaci Akčního plánu pro biomasu. Zásadní bude také práce na budoucí podobě Společné zemědělské politiky a jednotlivých environmentálních opatření, která EK pro nadcházející období navrhuje. Velmi důležité bude také aktivně ovlivnit konečnou podobu směrnice k biopalivům tak, abychom mohli dosáhnout avizovaného cíle 10% podílu biopaliv na trhu.

S ohledem na uvedené výzvy je zřejmé, že i do budoucna budeme úzce spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a také s nevládními odbornými organizacemi.

Připravil Jiří Trnavský