Výstavba a provozování výrobní linky v zahraničí má svoje specifika. Pro Ukrajinu a další státy bývalého Sovětského svazu to platí dvojnásob. Přesto některé české firmy zaměřily expanzi tímto směrem – a dnes svá zařízení provozují například právě na Ukrajině. Patří k nim i společnost GIP energy, a.s.
Výstavba linky na výrobu pelet v tak neznámem a nestabilním podnikatelském prostředí má své klady i zápory. Mezi klady lze počítat doposud volné kapacity suroviny – především pilin z dřevařských podniků, i když některé oblasti, například Zakarpatská, jsou již výrobními podniky na pelety a brikety poměrně obsazeny. Dalším kladem je prozatím levná pracovní síla. Mezi zápory naopak můžeme řadit bujnou šedou ekonomiku, všudypřítomné uplácení, doslova „socialistický“ přístup zaměstnanců k pracovní disciplině a majetku a vysoké daně pro podniky.
Nicméně firmy, které se do výroby pelet na Ukrajině pouští, počítají s profitem a především s možností obsadit trh. Ten je sice zatím v plenkách, ale o peletách se na Ukrajině dnes již ví a očekává se silný nárůst zájmu o vytápění tímto palivem. Asi největším popudem je závislost Ukrajiny na dovozu plynu.
Provoz technologie se může potýkat s kvalitou suroviny, neboť ne ve všech oblastech se kulatina řeže na katrech s předchozím odkorněním. Proto některé firmy produkují jen pelety pro teplárny nebo elektrárny, protože surovina v jejich spádové oblasti je sice v dostatečném množství, ale nedovoluje vyrobit pelety v kvalitě požadované rakouskou nebo německou normou k vytápění domácností. I tak jde většina pelet z Ukrajiny na vývoz, a to převážně do EU.Vyváží se převážně ze západních oblastí, neboť větší vzdálenost již neúměrně zvyšuje náklady na dopravu.
Přes všechny problémy lze konstatovat, že výroba pelet na Ukrajině je v rozkvětu a mnohé české společnosti, která tam již působí (včetně GIP energy), hledají investiční partnery pro další expanzi. Zkušenosti získané v ukrajinském prostředí jsou velmi cenné a jistě stojí za úvahu investovat do již existujících výrobních podniků.
Celý článek je otištěn v čísle 3/09 časopisu Energie 21.
Autor: Petr Mach, GIP energy