Nejčastějším typem kotle na biomasu v našich rodinných obydlích zatím zůstává kotel na palivové dřevo s ručním přikládáním. Rychle se však šíří automatické kotle na dřevní pelety a prosazují se i kotle na agropelety. Ale uplatní se v Česku kotle na obilí? Vladimír Verner, zakladatel firmy Verner SK, s. r. o., je přesvědčen, že ano, a to především u zemědělců.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2018.
V praxi lze již spalovat jakékoliv druhy obilí, hořčice, semen i plev z řepky apod. Nicméně mnoho lidí s tím má etický problém. Spalovat potravinu, když lidé hladoví, je podle nich hanebnost. Mně osobně však víc, než spalování obilí, vadí jarní žluté lány řepky. Produkt z řepkového oleje se přidává do nafty, bioetanol z brambor a cukrovky do benzínu. Také technické konopí a rychlerostoucí dřeviny zabírají půdu, kde by se mohly vyrábět potraviny. Velká výměra půdy se také uvádí tzv. do klidu. Tak jaký je v tom rozdíl?
Podle mne je rozumnější využít jakékoliv „palivo“ z našich polí, než nakupovat například plyn z ciziny. Peníze za takové palivo jdou totiž přímo našim zemědělcům. Obilí je možnéi pružně „obchodovat“ přímo na vesnicích mezi zemědělcem a zákazníkem. Znám mnoho případů, kdy zemědělec dodává obilí jako palivo zákazníkovi celou zimu. Je to jednoduché a jistotu mají obě strany – zemědělec v příjmu a zákazník v dodávkách paliva.
Automatické kotle na obilí jsou tedy určeny hlavně pro zemědělce a jejich okolí. Každý pěstitel obilí má nějaké ztráty při skladování, poškození úrody a podobně a nemůže obilí prodat jako potravinářské nebo krmné. Když toto „odpadní“ obilí využije pro vytápění, využije je efektivně a má ze své práce užitek.
Například zvažme situaci, že mateřská školka, zdravotní středisko, obecní úřad a bytové domy v obci vytápí plynem. Pokud by u nich zemědělec instaloval automatické kotle na obilí a dodával jim i palivo, tak zajistí dodávku tepla jako službu. V takovém případě si teoreticky může účtovat stejnou cenu za GJ jako u plynu. Výpočtem lze zjistit, že prodejní cena tohoto „palivového“ obilí (jako služby) by byla 6980 Kč za tunu.
O takové ceně za kvalitní obilí si každý sedlák může nechat jen zdát a odpadní obilí vychází pro něj ekonomiky lépe, než řepka: Výnos řepky je asi 3 tuny/ha, průměrná cena asi 8800 Kč/t, tržba z hektaru je tedy asi 26 400 Kč. Naproti tomu výnos obilí je asi 6 tun/ha, výše uvedená cena při spalování 6980 Kč/t, tržba z hektaru je 41 880 Kč.
Stejné instituce se pochopitelně mohou se zemědělcem domluvit jen na dodávkách paliva – obilí, ale kotle si zakoupí ze svých prostředků, třeba i s dotacemi. V tomto případě se cena obilí jako paliva pohybuje zhruba v polovičních hodnotách. Nejde již o službu – dodávku tepla, nýbrž pouze o dodávky paliva. V obou případech ale peníze vynaložené i utržené zůstávají v regionu a zemědělec výhodně prodá i obilí, které nesplňuje kvalitu jako potravina nebo krmení.
Například automatické kotle na obilí VERNER A251 a A501 fungují již asi 15 let, ke spokojenosti zákazníků. Na průměrný rodinný dům stačí obilí asi z jednoho hektaru. Ale lze použít i obilné plevy a další suroviny, jako hrách, kukuřici, hořčici, plevy z řepky, pecky z ovoce apod. Popel slouží jako kvalitní hnojivo.
Kotle poskytují obdobný komfort, jako kotle na dřevní pelety. Vyžadují však více čištění a složitější nastavení a kontrolu provozu. Ale jako každá technika se neustále zdokonalují: aktuálním úkolem pro konstruktéry je zlepšit nastavení při změně paliva (například druhu obilí).
V současné době kotle splňují emisní limity pro kysličník uhelnatý, uhlovodíky, kysličníky dusíku i síry pro 5. třídu kotlů. Problém je zatím s úletem pevných částic. Pokud měříme tuhé znečisťující látky klasickou metodou, to je zachycením na filtru, dostáváme hodnotu asi 100 mg/Nm3. Norma pro 5. třídu je ale jen 40 mg/Nm3 a pro 4. třídu 60 mg/Nm3. Jenže když pod mikroskopem porovnáme fotografie filtrů po spalování obilí s fotografiemi filtrů po spalování dřeva, vidíme značný rozdíl v zachycené vrstvě: U dřeva jsou zde zachyceny mikroskopické částečky – tj. polétavý prach, který škodí nejvíce. Naproti tomu u obilí je filtr „zalit“ souvislou vrstvou, ve které je občas vidět pevná částice. Chemický rozbor ani definici této vrstvy zatím nemáme. Můžeme se dokonce domnívat, že zdraví vůbec neškodí. V současné době probíhají intenzivní rozbory a zkoumání, ale na základě zkušeností jsem přesvědčen, že i problém úletu pevných částic bude brzy vyřešen.
Vladimír Verner (Zdroje: Verner SK a Klastr Česká peleta)
Obrázky:
Kotel na obilí je vhodný hlavně pro zemědělce. Foto Jiří Trnavský
Využití odpadního obilí k vytápění je efektivní. Foto archiv/Energie 21
