Stavba domů v Česku je čím dál dražší. Ceny se zvyšují také z důvodu celosvětového nedostatku surovin. Za poslední rok vzrostly ceny materiálů a výrobků využívaných ve stavebnictví více než o čtvrtinu. Pomoci by mohly nové materiály, které lze vyrobit z vedlejších energetických produktů elektráren zejména popílku nebo škváry.
Výstavba bytových budov byla v první čtvrtině roku 2022 dražší o 13 % než ve stejném období minulého roku, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Situace se patrně ještě zhorší, jelikož na světě momentálně panuje stále sílící nedostatek stavebních materiálů. Do cen se propisuje také současná ruská invaze na Ukrajinu a vysoká inflace.
Stavební materiály a výrobky z něj během posledního roku výrazně zdražily, uvádí tak datový analytik Milan Mařík z datového portálu Evropa v datech: „V letošním květnu, ve srovnání se stejným měsícem loňského roku, podražily o 27 %, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Surové železo a ocel pak za stejné období podražily dokonce o 80 %.”
Snížit cenu staveb by mohlo využití tzv. vedlejších energetických produktů (VEP). Jsou to „odpadní“ materiály z provozu elektráren nebo spaloven odpadu (ZEVO) – popílek a škvára. Samozřejmě jen tehdy, když neobsahují zdraví škodlivé látky.
„VEP jsou v Evropské unii běžně využívány jako stavební materiál a mají velký potenciál v cirkulární ekonomice. V současné době jsou používány například jako složka cementu a betonu, k výrobě prefabrikovaných betonových výrobků, silnic a jiných inženýrských staveb. Největší přínos VEP je v tom, že mohou ve velké míře zastoupit přírodní suroviny. Nahradit jimi můžeme přírodní materiál například při stavbě silnic a dálnic,“ uvádí Michal Bystroň, jednatel společnosti Sev.en Smart EP ze skupiny Seven Energy.
Cena VEP materiálů se odvíjí hlavně od jejich kvality. Obecně jsou ale levnější, než v současnosti využívané materiály ve stavebnictví. „Popílek do cementu a betonu se pohybuje v ceně kolem 100–200 korun za tunu. Popel a škvára pak okolo 50 korun za tunu, což je přibližně třetina ceny méně kvalitního písku,” srovnává Vít Černý, odborný asistent v Ústavu technologie stavebních hmot a dílců VUT. Z dat České geologické služby vyplývá, že se v roce 2020 ve většině krajů ceny písku pohybovaly nad 200 korunami za tunu, ve Zlínském kraji byla dokonce cena za tunu 293 korun.
V současnosti se VEP nevyužívají přímo ke stavbě domů, ale hlavně k výstavbě infrastruktury. „Vysokoteplotní popílky se nejčastěji využívají jako náhrada cementu, který je příměsí do betonu, ale také pro spékané kamenivo. Dá se také využít jako náhrada zeminy do hrází, násypů, rekultivace skládek, vyplňování vytěženého prostoru apod. Fluidní popeloviny jsou vhodné pro stabilizaci zemin,” dodává Černý.
Zdraví nezávadné VEP by také mohly přispět ke zvýšení české soběstačnosti, pokud jde o stavební materiály. Například v roce 2020 Česko importovalo 160 tisíc tun písku, vyvezlo ho ale jen 9 tisíc tun, vyplývá tak z dat České geologické služby. Nejvíce písku dovážíme z Evropy (77 %), a to zejména z Polska, odkud ho pochází téměř třetina. Dalších 12 % se do Česka dováží z Asie a 6 % z Afriky.
Důležitým aspektem VEP je i minimalizace ekologické zátěže stavebnictví. „Spolu s partnery z akademického sektoru hledáme další možnosti využití VEP tak, aby i v budoucnu sloužil nejen ke zlevnění staveb, ale především také k jejich ekologizaci a šetrnému přístupu k ceněným přírodním surovinám,“ dodává závěrem Bystroň ze společnosti Sev.en.*
(Zdroj: Evropa v datech)
Foto archiv/Shutterstock
